JÁCHYMOV – brána Krušných hor

Život

Narodil se 24. června 1504 v saském Rochlitz (Rochlice) jako třetí syn těžaře a konšela Wolfganga Mathesia. Po smrti matky jej vychovávala babička Juliana Scheuerfussová.

Od šesti let navštěvoval školu v Rochlitz, od třinácti triviální školu v blízkém Mittweidu. V roce 1521 mu zemřel otec a Mathesius odchází studovat gymnázium v Norimberku. Během studií byl nucen žebrat, protože otec před smrtí neúspěšně investoval a rodina tak neměla prostředky k jeho vydržování na škole. V roce 1523 Mathesius odchází studovat do Ingolstadtu. Zde pro nedostatek financí studoval pouze krátkou dobu. Ve studiích pokračoval v Mnichově díky tomu, že zde získal místo knihovníka u pana Casimira. Zde se na popud šaška Löfflera poprvé setkává s myšlenkami Luthera a také se seznamuje s Michaelem Cellariem, který později působil jako reformátor a farář v Augsburgu. Po ukončení studií odešel Mathesius na zámek Odelzhausen, kde působil jako vychovatel dětí Sabiny Auerové. Zde se seznamoval s pracemi Luthera a Zwingliho a seznámil se s doktorem Petrem Widmannem – pozdějším dlouholetým přítelem. Poté následuje pobyt u faráře Zachariáše Weixnera v Brucku u Fürstelfeldu. Ten Mathesia seznamuje s dalšími spisy Luthera. Tyto spisy na Mathesia zapůsobily tak silně, že se rozhodl v roce 1529 odjet přímo k Lutherovi do Wittenbergu. Cestou se zastavil v rodném Rochlitz a do Wittenbergu dorazil 21. května. Kázání Luthera na něj silně zapůsobilo a on se rozhodl nastoupit jako student na tamní univerzitu. Imatrikulován byl 30. května. Ačkoliv byl podporován z Rochlitz i svými přáteli, studoval z finančních důvodů pouze rok. Díky Veitu Dietrichovi získal poté místo bakaláře na škole v Altenburku, kde mu bylo v roce 1533 nabídnuto místo rektora v Jáchymově. Mathesius tehdy nové město vůbec neznal a místo přijal až na radu Valentina Kolba - notáře a písaře v Koburku. V Jáchymově nakonec Mathesius zůstal do roku 1540.

V tomto roce se Mathesius vrací do Wittenbergu a stává se žákem a přítelem Luthera. I díky tomu mohl později sepsat Lutherův životopis. V listopadu 1541 přijela za Mathesiem sedmičlenná delegace z Jáchymova s výzvou, aby se ujal místa kazatele v Jáchymově. Další delegace přijela 28. prosince téhož roku s dopisy od městské rady a hornického spolku. Jednání se protáhlo kvůli nepřítomnosti Jeronýma Šlika, ale místo kazatele bylo nakonec potvrzeno a 29. března 1542 obdržel Mathesius od Luthera ordinaci (právo učit Evangelia a udělovat Svátosti). Dne 4. dubna obdržel průvodní dopis městské rady Jáchymova s potvrzením na vůz a koně. Ještě 13. dubna obdržel Mathesius další ordinaci, a to od Melanchtona.

V Jáchymově (Mathesius používá původní jméno Thal – Údolí) káže v kostele sv. Jáchyma a žení se Sibylou Richterovou, dcerou hutního úředníka. Nejprve je pomocným kazatelem, ale později se stává rektorem, kronikářem a farářem. Mezi jeho přátele patří Nikl Hermann nebo Georgius Agricola. Několikrát za ním přijíždí Melanchton a Luther (jeho návštěva není potvrzená, existují pouze náznaky). V Jáchymově Mathesius setrval až do své smrti 7. října 1565.

Mathesius a Latinská škola

Dne 30. Května 1532 vystřídal Mathesius na místě rektora Petra Plateanuse. Mezi první počiny patřilo zařazení katechismu do výuky, což bylo v té době neobvyklé. Vzhledem k náboženskému pnutí byl tento krok kritizován katolickým obyvatelstvem, ale Mathesius jej obhájil. Na škole ve funkci rektora vydržel osm let. Během této doby se ze školy stalo zařízení humanistického typu známé po širokém okolí. Za Mathesia také město odkoupilo palác Vavřince Šlika právě pro potřeby školy. Mathesius významně povznesl pověst školy, o čemž svědčí návštěvy významných osobností své doby. Přijeli tak např. básník Elius Eobanus Hessus nebo učenci Justus Jonas a Jiří Spalatinus. V roce 1538 Mathesius získal podíl na dolech těžaře Matesa Saxe. Díky tomu mohl Mathesius později studovat na univerzitě ve Wittenbergu.

Mathesius v Jáchymově

Po svém definitivním návratu do Jáchymova v roce 1542 bydlí Mathesius nejprve v domě městského komorníka Leonharda Müllera. Později potom v domě zakoupeném městem od Nickla Streubela za účelem zřízení fary. Společně s kazatelem Wolfem Calixtem byl podřízený faráři Sebastianu Steudovi. Ve městě jej osobně uvítal i hrabě Jeroným Šlik. Mathesius si do města přivezl názory silně spjaté s učením Luthera, ale zároveň ovlivněné Augsburgským vyznáním. Dne 4. prosince 1542 Mathesius vstupuje v manželství se Sibylou Richterovou. Na svatbě jsou přítomni i Jáchym a Jeroným Šlikové, horní hejtman Jindřich z Könneritz a další představitelé města. Církevní obřad potom proběhl 11. prosince. Společně měli sedm dětí. V roce 1545 se Mathesius stává farářem a navštěvuje Luthera ve Wittenbergu. V této době plně podporoval Šliky v jejich sporech s králem Ferdinandem I. Otevřeně vystupoval proti podpoře panovníka v probíhající Šmalklandské válce a kázal proti královským hejtmanům v Jáchymově – Felixovi Bohuslavovi z Lobkovic a Hasištejna a Kryštofovi Gendorfovi z Gerdorfu. Ti ho proto 28. září prohlásili za zrádce a stěžovali si na něho u panovníka. Vzhledem k tomu, že za Mathesiem stála městská rada i většina obyvatel, panovník nechal celou věc otevřenou. Mathesius ale raději v říjnu 1546 sepsal závěť.

Dne 6. prosince byl Mathesius společně s třiceti měšťany vyzván, aby se dostavil do Prahy před krále. Díky latinsky vedené obhajobě a finančním zájmům krále (z Jáchymova plynulo čtvrtletně 80 000 Tolarů) bylo dosaženo kompromisu. Mathesius odprosil a slíbil, že povede město k poslušnosti a Ferdinand městu odpustil. Mathesiovi se zároveň podařilo udržet evangelickou víru města a i proto je jeho obhajoba přirovnávána k Lutherově obhajobě ve Wormsu před císařem Karlem V. Následně ale Mathesius zcela rezignoval na politickou činnost. Takže když v roce 1548 stoupaly ve městě proti králi protesty, Mathesius se jich neúčastnil. Naopak se držel v ústraní a také Ferdinand I. město prakticky nijak nesankcionoval.

Nadále působil jako farář a účastnil se i života města. V roce 1550 se seznámil s Agricolou a sepsal pro latinskou školu nový Řád. Jeho součástí byl i Řád pro špitál a kostel. K Jáchymovu, a tedy pod správu Mathesia, patřily i farnosti na Božím Daru a v Horní Blatné (nově připojené k Čechám) a v Abertamech. Farnosti měly své kazatele, ale spadaly pod Mathesiovu pravomoc. Zároveň se stal členem městské rady, kde měl na starosti manželské spory.

V roce 1555 Mathesius ovdověl, když po nepodařeném porodu 23. února zemřela Sibyla na horečku omladnic. Brzy poté si Mathesius začal stěžovat na otoky a celkovou slabost. V roce 1565 se mu přitížilo a půl roku nebyl schopen pracovat. Dne 4. října dokonce napsal v latině a němčině nápis na vlastní náhrobek. Zemřel po kázání dne 7. října v sakristii kostela sv. Jáchyma. Pohřben byl o den později. Jeho hrob se stal symbolem náboženské nesnášenlivosti, neboť byl po rekatolizaci zničen, ostatky zneuctěny a rozházeny v Mlýnském údolí.

Dílo

Zwo Predigten von Christlicher Einigkeit – sepsáno 1542. První vytištěné dílo.

Sbírka Kázání – dochováno přes 1500. Jde o kázání k různým událostem.

Kronika města v letech 1510 – 1563 – součást Sarepty.

Matrika – první svého druhu v Čechách.

Epitafy, postily, dopisy, písně a básně

Historien Von des Ehrwirdigen in Gott seligen theuren Manns Gottes, Doctoris Martini Luthers anfang, Lere, leben und sterben – první Lutherův životopis. Dopsal jej dva dny před svou smrtí. Vydán v roce 1565.

Sarepta Oder Bergpostill Sampt der Jochimßthalischen kurtzen Chroniken – sbírka kázání s hornickou tématikou. Pravděpodobně nejdůležitější spis Mathesia. Ve dvaceti kázáních autor shrnuje poznatky o těžbě a důlních dílech ve spojení s Biblickými texty. Tiskem vyšla v Norimberku a do roku 1679 byla vydána celkem čtrnáctkrát. Do češtiny spis přeložil dr. Jan Urban – ředitel Městského muzea v roce 1981.

Oeconomia (Ekonomie) – kratší veršovaný spis. Mathesius ji v roce 1560 ji věnoval jako svatební dar diákonovi Basileovi Cammerhöferovi. Jde o návod, jak se má chovat křesťanský hospodář a jak má řídit domácnost.

Leben Jesu - Historia Unsers lieben Herren und Heylands Jesu Christi, Gottes und Marien Son (Život Ježíšův) – soubor kázání z let 1551 – 1558.

Evangelienpostille – kázání na celý rok, poprvé vydáno v roce 1565.

Fragepostille – kombinace katechismu a nedělních kázání. Vydáno v roce 1558.

Hochzeitspredigten – sbírka šestnácti svatebních kázání. Mezi roky 1563 – 1584 vyšla tiskem devětkrát.

Sirach – třídílný spis obsahující 308 návrhů kázání a výkladů starozákonního textu Sírachovec.

Celkem dílo obsahuje 57 spisů, množství písní a básní, dvacet epitafů (včetně vlastního) a v Čechách pod vlivem protireformace prakticky upadlo v zapomnění až do dvacátého století. Zájem o Mathesia v Čechách vyvolal až v polovině osmdesátých let Dr. Jan Urban svým překladem Sarepty.