SUCHÁ
Dnešní osada Suchá (Dürnberg) vznikla na počátku šestnáctého století po propuknutí stříbrné horečky zároveň s osadami Léno (Holzbachlehen) a Plavno (Holzbach). První zprávy o osídlení v této oblasti ale pochází již z počátku třináctého století. Tehdy v blízkosti dnešní Suché klášter v Teplé založil v kolonizační snaze osadu Hanau (Hagenau). Ta byla současníkem osady Konradsgrünn (dnešní Jáchymov).
Suchá byla založena v údolí potoka Suchá na svazích Černé skály při stříbrných dolech. Byly zde těženy severní žíly o různé vydatnosti, hlavně žíly svatého Františka, Zeidler, Pomoci Boží a kobaltová. Domy obývali hlavně horníci, lesní dělníci a drobní zemědělci. První písemná zmínka o vesnici pochází až z roku 1785.
Po vyčerpání místních dolů se zdejší obyvatelé přeorientovali z hornictví na zemědělskou výrobu, lesní práce a pastevectví. Dodnes toto období připomínají valy z kamenů odklízených z polí. Většinou jsou dnes zarostlé lesem. Nicméně se písemné prameny z období od vytěžení dolů do poloviny dvacátého století o Suché prakticky nezmiňují.
Po II. sv. válce byla i tato oblast těžce zasažena odsunem německých obyvatel. Z Léna i Plavna bylo odsunuto veškeré obyvatelstvo, na Suché zůstali odborníci zaměstnaní v jáchymovských dolech. V případě Suché ale byla osada dosídlena obyvatelstvem z vnitrozemí. Osady Léno a Plavno dosídleny z neznámých příčin nebyly.
Na Suché byla znovu zprovozněna škola, fungovala zde hospoda a byl postaven vodovod rozvádějící vodu z potoka Suchá. Po zahájení masívní těžby uranu byl na místě bývalé osady Plavno otevřen stejnojmenný důl na uranovou rudu. Kromě vězňů zde pracovali i civilní zaměstnanci, kteří navýšili počet obyvatel Suché.
Po ukončení těžby uranových rud se obyvatelstvo hromadně stěhovalo do blízkého Ostrova v očekávání pohodlného bydlení na nových sídlištích. Většina domů tak zůstala prázdných. Naštěstí šlo ale o oblast s významným rekreačním potenciálem. Čistý vzduch, klidná oblast a blízkost lyžařských areálů v Jáchymově a na Klínovci přilákala rekreanty z celé ČR. Výstavba rekreačních chat byla ukončena až v roce 1980.
Dnes je jedinou významnější stavbou v obci kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova ze dvacátých let dvacátého století. Stavba sice není architektonicky cenná, ale díky setkávání současných a bývalých obyvatel tvoří důležitou část osady. Dále je zde sjezdovka s vlekem a malý skokanský můstek.
Žíly
Žíla sv. Františka byla podobná žíle Evangelist v Jáchymově. V mocnosti dosahující 90-i centimetrů obsahovala kromě vápence, křemene, dolomitu a břidlice hlavně rudy uranu, stříbra, kobaltu a vizmutu.
Žíla Zeidler byla složením velice podobná žíle sv. Františka.
Žíla Pomoci Boží byla významná vysokým obsahem ryzího stříbra a žíla Kobaltová obsahovala hlavně Smaltin.
Žíla Neuhäusel obsahovala rudy uranu, ale i leštěnec olovnatý, kyz arzénový a kyz niklový.
Doly
Nacházely se ve dvou kutacích polích – severním a jižním.
V jižním poli byly dva hlavní doly držené saskými bratrstvy – Štola saských šlechticů a Pomoc Boží. Uranová ruda z těchto dolů byla odevzdávána v Jáchymově, ostatní kovonosné rudy byly podle starého práva odváženy do hutí ve Freibergu.
Důl Pomoci Boží dosahoval hloubky 400 metrů, ale v 19. Století byl z větší části vyčerpán a částečně zavalen.
V severním poli byly menší doly v držení soukromých těžařů. V roce 1879 byla ražena štola Suchá (Dürnberg) po žíle Neuhäusel a později se napojovala na žílu Zeidler. Z této štoly byl veden 21 metrů hluboký komín na žílu Kobaltovou.
V roce 1948 byl přímo v osadě otevřen uranový důl Tomáš. Důl nebyl příliš výnosný, přesto dosáhl hloubky 253 metrů. Napojen byl na žíly Wolfgang, Tomáš, Steingeler a Dürnberg. Odvodňován byl Kozlí (Bockovo) štolou, jejíž ústí je za dnešní poštou v Jáchymově.
Fotogalerie: https://mipalfi.rajce.idnes.cz/Sucha_Dornberg/