TÁBOR ROVNOST
Rovnost (Rovnost I a Rovnost II), krycí označení P. Symbol na Křížové cestě – Vánoční zvonek. Založen - 15. září 1949, uzavřen - 1. června 1961. Třinácté zastavení NS Jáchymovské peklo.
Původní německý tábor určený pro ruské zajatce využívané na jámě Werner byl zřízen v blízkosti těžní věže. Po skončení války byl důl s táborem přejmenován na Rovnost a byli v něm umístěni němečtí váleční zajatci (postupně 3500 osob) přesunutí sem ze zajateckých táborů ve Štětíně v Polsku. Tento tábor se označuje jako Rovnost I. Vzhledem k tomu, že tento tábor stál na haldě staré hlušiny obsahující radioaktivní rudy, byl po roce 1948 zrušen a přestěhován.
Nový tábor označovaný jako Rovnost II. Obdržel krycí označení P a byl otevřen 15. září 1949 umístěním 925 vězňů, z nichž 846 pracovalo přímo na těžbě uranových rud. Šlo o jeden z největších táborů Jáchymovských dolů a zároveň se jednalo o velitelský tábor. V roce 1951 zde bylo umístěno 1344 vězňů. Tábor byl určen, tehdejším pohledem, pro nejnebezpečnější vězně s trestem nad deset let. Odsouzeni byli hlavně za zločiny proti republice podle zákona č. 231/1948 Sb. Na ochranu lidově demokratické republiky. Později i podle Trestního zákona č. 86/1950 Sb. S areálem dolu byl tábor spojen tunelem z ostnatého drátu. Tomu vězni přezdívali Ulička ztracených nadějí nebo Ulička komunismu.
Z devíti vězeňských baráků byl jeden určený pro retribuční vězně (kolaboranty) a odsouzené Němce (členové Gestapa atp.), jeden pro brigádu úderníků a v dalších byly vyhrazené oddíly. Např. velitelský, karanténa nebo dílny. Baráky byly dřevěné a mezery mezi prkny vězni vycpávali vším možným. Topit se totiž smělo pouze ve výjimečných případech.
Pitná voda musela být do tábora dovážena, odpad byl sveden do šachty. K dovozu vody a dalších potřeb tábora, stejně tak pro vstup do tábora sloužila hlavní brána, která stávala při silnici vedoucí do Eliášského údolí. Na druhé straně komunikace byla proti bráně strážnice obvodové stráže, která se dochovala dodnes.
Političtí vězni na tomto táboře byli označeni velkým červeným křížem namalovaným na zádech, zloději a podvodníci byli označeni kruhem a barevně rozlišené symboly měli i další skupiny vězňů. (Vzpomínka Bohdana Metyše.) Podobnost s rozlišováním vězňů v německých koncentračních a likvidačních táborech byla jistě jen náhodná. Tábor byl zrušen k 1. červnu 1961 a jeho území bylo rozparcelováno a rozprodáno pro stavbu rekreačních objektů. Osobně nevím, jak bych se jako juchající rekreant cítil na místě utrpení tisíců moderních otroků.
POZŮSTATKY TÁBORA
Řetízkárna
Jedna z mála dochovaných budov tábora, která sloužila jako převlékárna vězňů. Ústil u ní tunel z ostnatého drátu vedoucí z tábora. Ačkoliv by mohla být upravena například na muzejní expozici, bez zájmu chátrá.
Strážnice
Stála u hlavní brány tábora při silnici z Nového Města do Eliášského údolí. Dnes upravena na rekreační objekt.
Ošetřovna
Táborová ošetřovna, která nahradila původní marodku s karanténou umístěnou v jednom z vězeňských baráků, byla nahrazena novou stavbou. V jejím sousedství byly postaveny i centrální garáže. Dnes areál slouží jako rekreační objekt – Hotel Berghof (dříve např. i Siberia).
Palečkův hrad
Zděný model středověkého hradu byl postaven vězni v době jejich osobního volna pro potěchu jednoho z velitelů tábora – stržm. Františka Palečka. V jeho sousedství byla i fontánka s vodotryskem a květinové záhony pro potěchu dozorců. Přímo v areálu tábora byl na konci Centrální ulice (apelplac) postaven i bazének se zlatými rybičkami.
STRÁŽNÍ A JEJICH CHOVÁNÍ
Vězni často pravá jména dozorců neznali, popřípadě s odstupem času došlo k zapomenutí nebo propojení a spletení jmen různých osob.
Prvním velitelem tábora byl štábní strážmistr SVS (Sbor vězeňské stráže) Dlouhý.
Albín Dvořák, František Dvořák, František Paleček, Albín Paleček - prý přezdívka Paleček (kvůli malé postavě).
Velitel tábora v hodnosti strážmistra SNB. Proslul hlavně týráním politických vězňů a nenávistí ke Svědkům Jehovovým. Do místa velitele tábora byl jmenován za zastřelení vězně na útěku. Ve skutečnosti dotyčného vězně vyvedl před tábor, kde mu na cestě sebral čepici, kterou vhodil mezi stromy. Na povel „Aport“ měl vězeň čepici donést. Jakmile sestoupil z cesty, byl zastřelen. Je doloženo zastřelení čtyř vězňů, všech na útěku.
Vězeň Šamaj byl potrestán tím, že čtrnáct dní musel stát ve sněhu pod okny velitelského baráku vždy po skončení práce až do večerky. Po předchozí ráně pěstí od stržm. Františka Palečka u něho došlo k protržení ušního bubínku a následnému zanícení rány.
U příslušníků Svědků Jehovových je doloženo típání cigaret o holé tělo, bití rukou i pomocí předmětů (např. svazkem klíčů do obličeje), bití tenkým řetízkem přes natažené prsty (často došlo k rozseknutí tkání), svévolné snížení potravinových přídělů nebo stání ve sněhu ve spodním prádle. Svědci Jehovovi byli týráni a zavíráni do korekce často, protože s odvoláním na svou víru odmítali těžit uran používaný k výrobě atomových zbraní.
Z příkazu Palečka byli vězni umístění do korekce svazováni do kozelce. Nutno podotknout, že okno korekce nebylo vyplněno sklem ani jiným materiálem.
Po smrti Stalina (březen 1953) určil skupinu dvanácti vězňů, kteří měli představovat „čestnou stráž“. Tito vězni stáli po kolena ve sněhu po dobu padesáti hodin.
Nakonec bylo zahájeno vnitřní šetření a stržm. Paleček byl z Rovnosti za trest přeložen na tábor Nikolaj. Ve Sboru národní bezpečnosti působil ještě v sedmdesátých letech 20. století.
Černá Máry- přezdívka. Je možné, že šlo o stržm. Vašíčka řečeného také Fešák.
Nástupce Palečka ve velitelské hodnosti. Mezi hlavní oběti tohoto dozorce patřil veterán RAF Josef Bryks.
Fotogalerie: https://mipalfi.rajce.idnes.cz/Tabor_Rovnost/