DŮM MINCMISTRŮ
Historie
Dům byl postaven v letech 1534 – 1536 jako reprezentativní sídlo šlikovských mincmistrů. Později sloužil k témuž účelu královským mincmistrům. V období baroka byl uvnitř částečně přestavěn, ale zachoval si typickou dispozici. Budova několikrát vyhořela, např. 23. července 1782 a 31. března 1873. Ani jeden z těchto velkých požárů ale nedokázal budovu vypálit zcela. Shořely pouze střecha, krovy a dřevěné přístavby. Po posledním požáru byla budova obnovena již 3. Listopadu 1874, kdy kolaudační protokol uvádí, že obnova proběhla v původní dispozici.
Jáchymov budovu získal do svého majetku v roce 1977. Již tehdy byla budova zanedbaná, protože od roku 1945 prakticky neprobíhala žádná údržba. Během následujících šesti let se stav stal havarijním, kdy došlo k propadnutí stropů a hrozilo samovolné zřícení. Podmínkou demolice bylo zachování portálu, renesančního ostění oken, fragmentů renesančních stropů a případně dalších prvků objevených při demolici.
Popis
Patrová rohová budova s pětibokou věžovitou přístavbou přiléhala přímo k budově mincovny. Obě budovy byly propojeny tak, aby mincmistr mohl vstupovat přímo do prostor mincovny. Díky svažitému terénu byl průchod v rozdílných podlažích. Zatímco v budově mincmistra byl průchod v přízemí, do mincovny vstupoval v prvním patře. Další propojení budov bylo realizováno dřevěnou pavlačí.
Průčelí se sedmi okenními osami a goticko – renesančním portálem bylo hladké a zakončeno bylo sedlovou střechou krytou břidlicí. Okenní otvory přízemí měly původní renesanční ostění (při demolici vyjmuty a „odborně uloženy“ – jejich zbytky v lapidáriu muzea). Každé ostění bylo sestaveno ze sedmi tesaných kusů.
Vstupní chodba měla hřebínkovou klenbu, polosloupové schodiště do patra s profilovaným kamenným madlem mělo stoupavou klenbu s lunetami.
Místnosti přízemí i patra měly valené klenby nebo byly (většinou) plochostropé s fabiony a barokními štukovými zrcadly. Během demolice byly objeveny původní renesanční trámové stropy, které ale byly zničeny vlhkostí a dřevokaznými houbami. Jejich trámy byly goticky profilovány s výžlabky a záklopková prkna nesla malbu s květinovým vzorem a cherubíny.
Hlavní sál byl situován v prostředku prvního patra a byl zdoben klasicistní výmalbou a iluzivními vlysy vejcovců. Strop byl plochý s barokním štukovým zrcadlem, který překrýval původní malovaný goticko – renesanční trámový záklopkový strop.
Portál
Kamenný portál saského typu z dílny Jörga z Bamberka, který byl sestaven z dvaceti dílů. Jednalo se o renesanční portál s pozdně gotickými prvky, který patřil mezi nejstarší kamenická díla na území města. Provedením byl příbuzný s portálem z domu č. p. 8 nebo s portálem rovněž demolovaného domu č. p. 112 v ulici Mathesiova.
Bohatě profilované ostění dveřního otvoru bylo půlkruhově zaklenuto. Edikula byla tvořena pruty a výžlabky. Vrcholovou římsu podpírala šestice konzol.
Ačkoliv byl před demolicí z budovy vyjmut a pro svou historickou hodnotu „odborně uložen“, dochovaly se pouze jeho poničené zbytky, které jsou dnes k vidění v lapidáriu muzea v Jáchymově.
Sklepy
Dodnes zachovaná sklepení pochází z období vrcholného rozkvětu města a jsou součástí expozice jáchymovského muzea. Sklepení je tvořeno čtyřmi místnostmi vystavěnými z lomového kamene s valenou klenbou. Zachovala se i část původní dlažby z velkých kamenů. Původní schodišťový vstup do patra je dnes zazděn (po demolici budovy).
První mincmistři
Dům mincmistrů byl stavěn jako reprezentativní budova během působení prvního mincmistra Ulricha Gebharta. Ten pocházel ze Schneebergu nebo ze Zwickau. V Jáchymově se usídlil i jeho bratr Erasmus. Než se stal mincmistrem, živil se jako zlatník a jako značku používal půlměsíc pod křížkem. Před svým životem v Jáchymově působil jako mincmistr v Lipsku a také dohlížel na kvalitu mincí na dvoře saských kurfiřtů. Ačkoliv v Lipsku koupil v roce 1519 dům, ještě téhož roku vstoupil do služeb Šliků a přesídlil do Jáchymova. Zde byl pověřen zřízením mincovny. Byl také autorem podoby prvních tolarů, půltolarů a čtvrttolarů. V letech 1522 – 26 opět působil v Lipsku. V roce 1526 se vrátil do Jáchymova a jako mincmistr sloužil Šlikům i Ferdinandovi I. Habsburskému. Je také autorem úmrtní medaile Štěpána Šlika a všech jáchymovských mincí až do roku 1530. V tomto roce se vrací do Lipska, kde jeho stopa mizí v roce 1532 a jeho další osudy ani místo úmrtí nejsou známy.
Dalším významným mincmistrem, který jako první trvale obýval dům mincmistrů, byl Ruprecht Pullacher, který vykonával funkci mincmistra a výběrčího desátku v letech 1544–1563.
Fotogalerie: https://mipalfi.rajce.idnes.cz/Jachymov%2C_Dum_c.p._38_-_Dum_mincmistru/