PATRICIJSKÝ DŮM č. p. 145
Nobilitovaná (povýšená do šlechtického stavu) rodina Zeileisenů měla v Jáchymově řadu výstavných domů. Jedním z nich je i dnešní popisné číslo 145. Na první pohled dům upoutá pozornost tím, že jsou na něm dva vstupní portály, barokní i renesanční a navíc i krámský výkladník. To je ovšem zcela novodobá záležitost. Dům je tak významnou historickou stavbou v Jáchymově, která spojuje architektonické styly a příběhy několika staletí. Tato budova je příkladem bohaté historie a kulturního dědictví města.
Historie
Jádro domu pochází ze 40. let 16. století, což z něj činí jednu z nejstarších budov ve městě. V letech 1571–1572 jej získal Hans Zeileisen, obchodník z Norimberku, čímž se dům stal majetkem významné nobilitované rodiny Zeileisenů. Tato rodina zanechala na domě svůj znak, který je dodnes patrný na portálu.
Architektonické prvky a rysy
Barokní průčelí domu, vytvořené v roce 1760, představuje styl Ludvíka XVI. a je výsledkem rozsáhlé přestavby z roku 1770. Fasáda, rekonstruovaná podle restaurátorského průzkumu, je členěna mělkým středovým rizalitem, který zahrnuje tři okenní osy, zdobené zdvojenými pilastry. Krajní osy jsou orámovány nárožní rustikou, což dodává průčelí symetrii a důstojnost.
Pozdně barokní portál v levé části domu je zdoben vázami a píšťalami. Nad středovým klenákem se nachází erb rodiny Zeileisenů. Tento detailní řemeslný prvek svědčí o bohaté minulosti a významu, který rodina měla v regionu.
Centrální obchodní portál s výkladníkem pochází z roku 1914.
Interiérové prvky
Uvnitř domu se zachovaly historické klenby v bočních traktech a místnost s křížovou klenbou, které poskytují náhled do stavebních technik minulosti. Tyto klenby dodávají interiéru monumentální charakter a připomínají mizející umění starých řemeslníků.
Záchrana renesančního portálu
Na domě je nainstalován ještě jeden portál. Ten zde není původní, ale pochází z č. p. 139 (dům zbořen v roce 1984). Tento portál edikulového typu rámují balustrové sloupy s listovými hlavicemi. Bohatě profilovaná římsa nese nástavec prolomený světlíkem. Ten je dělen širokým sloupkem. V poli nad světlíkem vidíme monogram s letopočtem – 15-HB-41 (stavebník Hans Bauer a rok stavby). Orámování dveří je bohatě členěno, vlevo je v medailonu reliéf mladíka s vavřínovým věncem, vpravo vousatý muž s calottou. Tento portál byl při demolici domu číslo popisné 139 jako významný a vzácný kamenický prvek složen v areálu Technických služeb, kde se následně pomalu rozpadal. O jeho záchranu a znovuinstalaci se zasloužil Jiří Kaucký starší.
Rodina Zeileisen
Rodina Zeileisenů sehrála významnou roli v historii Jáchymova a širšího regionu. Původně pocházela z Norimberku, kde byl Hans Zeileisen v letech 1571–1572 obchodníkem. Rodina byla nobilitována císařem Karlem V. 12. května 1544, což jim přineslo erb a prestiž. V letech 1571 - 72 se přestěhoval z Norimberku do Jáchymova. Hans měl několik bratrů, z nichž někteří se podíleli na zakládání významných stipendií pro budoucí generace. Erhart Zeileisen, jeden z jeho bratrů, například založil stipendium Hundbek-Zeileis s cílem podporovat studia mladých lidí.
V průběhu let rodina Zeileisenů vymřela v mužské linii, ale jejich odkaz pokračoval dál. V roce 1786 získal Johann Nepomuk Mießl, který se oženil s potomkyní rodu Zeileisenů, titul "Edler von Zeileisen" za své zásluhy pro region.
Další majitel
Zeileisenský dům je také spjat s příběhem Norberta Hermanna, židovského majitele obchodu s konfekcí na náměstí Republiky 145. Ten měl za manželku křesťanku, a proto se cítil v bezpečí i po záboru pohraničí po Mnichovském diktátu. Navíc si vedl podrobné záznamy o tom, kolik a kdo je mu dlužen. Nicméně mu nic z toho nepomohlo. Z domu ho vystrkali nacisté, manželka požádala o rozvod, a dlužní zápisy zabavila německá správa. Ta vybrala dluhy a peníze obohatily stranickou pokladnu NSDAP.
Současný stav
Štít domu, který dnes vidíme, pochází z roku 2003, kdy nahradil původní střechu s pěti vikýři. Tato modernizace zachovává historický charakter budovy a současně zajišťuje její integritu pro budoucí generace.
Zeileisenský dům zůstává svědkem proměnlivé historie Jáchymova, odrážející jak jeho architektonický vývoj, tak lidské osudy spjaté s tímto místem.