PIVOVAR
Právo vařit a prodávat pivo v Jáchymově udělovali Šlikové již v roce 1518. Stejně tak patřilo právo várečné mezi řadu městských práv udělené v roce 1520 králem Ludvíkem Jagellonským při povýšení osady Údolí na město. Nicméně se ještě nejednalo o veliký pivovar, ale o jednotlivé právo várečné domy. V nich se pivo nejen vařilo, ale i prodávalo. Zajímavostí je, že právo nedržel majitel domu, ale vztahovalo se právě na ten dům. V roce 1546 byl v Jáchymově vydán zvláštní řád pro pivovarnické mistry, který se stal součástí Statut města. Kvůli závodům v pití piva, které byly v Jáchymově šestnáctého století velice oblíbené, byla dokonce vydána tzv. suchá vyhláška. Opilci totiž rušili městský pořádek. Bylo tedy stanoveno, kolik smí být v šenku míst, kolik piva se smí prodat, v kolik hodin musí být prodej piva ukončen a podobně. Toto nařízení ale v praxi nebylo příliš vymáháno a tedy ani dodržováno.
V osmnáctém století v Jáchymově fungovaly dva pivovary, které měly podle tereziánského katastru společný výstav 1100 hl (1964 sudů). Jeden pivovar vařil pro horní část města, druhý pro dolní část. Po roce 1753 ale zmínky po dolním pivovaru mizí a není ani známo, kde stál. Horní pivovar padl jako zbytek města za oběť plamenům 31. března 1873. Pivovar konkrétně vyhořel v 12:15 hodin. Tedy hodinu po vzniku požáru v dolní části města.
V letech 1897 – 98 prošel pivovar rekonstrukcí, kdy byly vybudovány sklepy, a provoz přešel z ruční výroby na parostrojní vybavení. Do roku 1906 vlastnila a provozovala obec pivovárečníků, tedy osob, které vlastnily právovárečné domy. V tomto roce převzalo vaření piva i budovy město Jáchymov, které ho provozovalo až do roku 1945.
Během 1. světové války pivovar vařil nekvalitní, nízko stupňové pivo a přišel o většinu odběratelů. Důvodem byl nedostatek surovin a používání různých náhražek. V roce 1930 byl pivovar zcela mimo provoz a hrozilo jeho uzavření. Město v budovách plánovalo zřízení rašelinových lázní. Nicméně byl provoz zachován a kvalita zde vařených piv byla vyhlášená v širokém okolí.
Po 2. světové válce byl pivovar v letech 1945 – 49 pod národní správou. Ministerstvo výživy dne 17. 6. 1946 vyhlásilo zrušení pivovaru, proti čemuž město energicky, ale zbytečně protestovalo. Hlavními argumenty byla generální rekonstrukce, která proběhla v květnu roku 1945 (vařilo se zde světlé i černé pivo), dostatečný odbyt a v neposlední řadě i argument lidský. Pivovar zaměstnával dvacet rodin a další desítky osob byly zaměstnány v souvisejících oborech (truhláři, bednáři, řidiči, atp.). Navíc město argumentovalo tím, že stát láká obyvatelstvo k dosídlení, ale zároveň ruší pracovní místa v oblasti. Již dříve totiž došlo k uzavření Státní tabákové továrny a pivovar byl právě po ní druhý největší zaměstnavatel ve městě. Protesty však byly marné, a tak byl poslední výstav v listopadu téhož roku. Budovy byly pro špatný technický stav zbořeny v roce 1962.
Fotogalerie zde: http://mipalfi.rajce.idnes.cz/Pivovar/