RADNICE
Když prudce se rozvíjejícímu městu přestala kapacitně i reprezentativně postačovat původní radnice na Brottmarktu (Chlebný trh – dnešní Slovany), hledala městská rada řešení, kde vystavět novou reprezentativní radnici. Volba nakonec padla na první dům v uliční řadě, který vlastnil Jeroným Šlik. Tento dům s malovanou fasádou tehdy patřil mezi nejhonosnější budovy vznikajícího města.
Postaven byl v letech 1520 – 28 Hansem Alpeckem, od kterého dům zakoupil perkmistr Gregor Hirsch. V roce 1528 dům zakoupil Lorenz Šlik za 1100 rýnských zlatých. Ten ho následně věnoval svému bratrovi Jeronýmovi. Poté, co Šlikové získali mincovní regál, založili na místě zadního domu tzv. Starou mincovnu, jejíž pozůstatky jsou dnes od radnice odděleny Mincovní ulicí. Později Šlikové na sousední parcele vybudovali mincovnu a Stará mincovna sloužila pouze jako zadní dům Šlikovského paláce. Právě od Jeronýma Šlika budovu zakoupilo v roce 1531 za 2000 zlatých, což svědčí nejen o výstavnosti domu, ale i o bohatství města.
Stavebně se jednalo o příčný dvojtrakt se vstupem uprostřed jižní osy (dnes je zde vstup do Infocentra). Za vstupem byla původně síň zaklenutá hřebínkovou křížovou klenbou. Za ní byla potom umístěna černá kuchyně a kvelb (spižírna). V zadní části při západní ose, která již byla zapuštěna pod úroveň terénu, byly umístěny skladovací prostory. Tato část byla zaklenuta valenou klenbou. Také zde bylo původní schodiště do patra, ale po něm dnes nejsou žádné stopy.
V roce 1538 v mincovně vypukl požár, který zasáhl i radnici a šestnáct domů. Když v letech 1540 – 1544 probíhala obnova a rozšíření radnice, byla nová stavba oddělena od mincovny a podstatně rozšířena. Radnice tak získala svůj dnešní půdorys trojkřídlé budovy s věží. Původní Šlikovský dům byl nově zastřešen sedlovou střechou se zdobeným štítem do náměstí. Stejně tak bylo orientováno nové severní křídlo. Věž byla vztyčena uprostřed příčného křídla a v její dvojité helmici byl umístěn zvon a lucerna. V posledním patře věže byl zřízen byt pro hlásného. Na původním Šlikovském domě se i přes přestavbu dochovala řada pozdně gotických a raně renesančních kleneb i řada kamenických prvků. V této podobě je radnice zachycena na hornické mapě z roku 1593 i na mapě z roku 1720.
Ve středním traktu byla postavena Kupecká hala, která byla z náměstí přístupná průjezdem s portálem a jejíž součástí bylo i portálové obchodní okno s parapetem a světlíkem. Toto okno je dnes zazděné, ale jeho portál je odkrytý. V suterénu severního traktu byl vybudován šenk zaklenutý čtyřmi poli křížové klenby svedených na střední pilíř. Za ním byla dymníková kuchyně a prostor pivního a vinného kvelbu. Nad šenkem byla vybudována radniční místnost, na kterou navazovala kancelář městského písaře a prostory městského archivu. V patře středního traktu byl vybudován soudní sál zaklenutý klášterní klenbou a mezi tuto síň a těleso věže byla umístěna městská pokladnice, kterou od soudní síně odděloval mohutný oblouk. Zde byla k zaklenutí použita valená klenba.
Dne 23. července 1782 v budově mincovny vypukl mohutný požár, který přeskočil i na radnici a nakonec spálil dalších 42 domů v okolí. Původně se soudilo, že obnovu radnice vypracoval pražský stavitel Phillip Heger, ale jeho projekt byl z důvodu vysokých nákladů odmítnut. Budova tak byla obnovena v letech 1783 – 84 podle projektu stavitele Antona Bernta z Kadaně. Při této opravě byly do původního Šlikovského domu vestavěny vězeňské kobky, jejichž příčky přetnuly původní renesanční klenby (později byla v těchto prostorách zřízena Městská knihovna. Zastřešení jednotlivých křídel bylo sjednoceno v jednotnou valbovou střechu. Ze statických důvodů byly sneseny vrcholové partie věže a věž byla zastřešena pouze nízkou nouzovou stanovou stříškou.
Další úpravy radnice probíhaly v letech 1869 – 70, kdy byla původní břidlicová krytina střechy nahrazena pálenými taškami. V roce 1871 městský stavitel Franz Siegl na věž dostavěl místo stříšky romantizující cimbuří. Během těchto úprav se po budově potuloval jeho syn Karel, který na půdě Šlikovského křídla objevil pod hromadou suti a nepořádku hromadu knih. Jednalo se o postrádanou Latinskou knihovnu. Tento náhodný objev knihy zachránil, protože byly z radnice odvezeny. Radnice totiž společně s Jáchymovem 31. března 1873 vyhořela. Následně byla radnice obnovena, nicméně brzy přestala kapacitně postačovat.
V letech 1901 – 1902 tak městská rada pověřila stavitele Johanna Benesche z Ústí nad Labem, aby vypracoval plány na přestavbu. Tyto potom realizoval jáchymovský stavitel Rudolf Hammerschmiedt. V původní výšce zůstal pouze původní Šlikovský dům, na kterém se tak dochovala původní charakteristická obloučková římsa. Další dvě křídla byla navýšena o jedno patro a byly na ně přidány pseudorenesanční štíty. Tyto stupňovité štíty jsou členěny gotizujícími konzolovými pilířky. Do takto vzniklých polí byly vsazeny gotizující kolčí štítky a v nejvyšší části štítky se znakem malířského cechu. Zbylé plochy jsou potom zdobeny rozvilinami. Z věže bylo sneseno cimbuří a věž dostala ochoz a novou cibulovou báň. Tato úprava věže ale zhoršila statiku, takže věž musela být podepřena novými mohutnými pilíři. Tyto pilíře se zesílením dolních partií věže projektoval městský stavitel Franz Rehn. Od roku 1934 zde bylo sídlo politického a soudního okresu Jáchymov.
Budova si zachovala původní bohatě zdobený portál saského typu, který bohužel minuly opravy i restaurátoři, takže je v poměrně špatném stavu. Nad ním je umístěn znak města se sv. Jáchymem a sv. Annou jako štítonoši. Po jeho pravé straně je ve zdi budovy pamětní deska věnovaná Mathesiovi. Budova je dnes sídlem Městského úřadu, Infocentra s expozicí Latinské knihovny a Městské knihovny.
Fotogalerie zde: http://mipalfi.rajce.idnes.cz/Radnice/#
Fotogalerie sklepení zde: https://mipalfi.rajce.idnes.cz/Sklepy_radnice/