FRANZ REHN A JEHO ODKAZ
Znáte domy Franze Rehna? Nebo jinak, znáte vůbec Franze Rehna? Nic si z toho nedělejte, já vlastně také ne. A přesto kolem jeho práce chodí každý návštěvník i obyvatel Jáchymova a jeho práce by mohla být chloubou města. Nicméně o samotném Rehnovi se toho ve městě moc neví. A díky dějinným zvratům je vlastně neznámý i jinde.
Franz Rehn se narodil 25. května 1878 ve Stříbrníku / Ziebernik u Ústí nad Labem a do Jáchymova přišel po studiu střední stavební školy jako dvacetiletý. Jakou konkrétní školu studoval se ale neví. Bydlel u rodiny Klierových v domě č. p. 272 v pronajatém pokoji. Ačkoliv neměl vysokoškolské vzdělání, nastoupil jako praktikant na místním stavebním úřadě. V roce 1903 se oženil s Emilií Klier a od roku 1906 pracuje jako projektant. V roce 1910 bys zvolen zástupcem Spolku Němců v Čechách (Bund der Deutschen in Böhmen). Postupně se stal významným podnikatelem a stavebníkem. Vlastnil například zemědělskou usedlost s pilou a mlýnem v Horním Žďáru nebo lom na kámen při silnici z Jáchymova na Suchou. Kromě toho ale vypracoval řadu plánů významných jáchymovských domů. Obrovskou příležitostí se pro něj, stejně jako pro ostatní projektanty a stavitele ve městě, stal požár, který 31. března 1873 Jáchymov málem srovnal se zemí. Dodnes se dochovala řada jeho plánů na obnovu vyhořelých domů, které jsou často využívány i při dnešních opravách. Samostatnou kapitolou jsou desítky realizovaných staveb, z nichž řada dodnes Jáchymov doslova zdobí a zajímavé jsou i návrhy domů, které z různých příčin nebyly realizované.
Vznik ČSR bral jako tragickou nutnost, protože se netajil svým národním postojem. Nicméně po stabilizaci poměrů v pohraničí se okamžitě ujímá iniciativy a staví či upravuje domy po celém městě. V roce 1925 zemřela jeho manželka Emilie, která je jako jediná členka pohřbená na místním hřbitově. Rehn se znovu žení a není bez zajímavosti, že jeho novou ženou je mladší sestra zesnulé Emilie. Přes svůj postoj k ČSR se po Mnichovu nijak politicky neprojevoval a spíše se držel v pozadí. Dokonce si stěžoval, že „ačkoliv postavil na tři sta domů, takové problémy, jako má nyní za Třetí říše, neměl nikdy předtím“.
Zmiňovaná Emilie je jediným členem rodiny Rehn v Jáchymově, protože samotný Rehn, jeho manželka, dcera a synové byli v roce 1945 zařazeni do odsunu. A tím také končí stopy po možná rozporuplné, ale každopádně významné osobnosti města Jáchymov. Není ani známo, kde Franz Rehn po válce žil, kde zemřel nebo co se stalo s jeho rodinou.
Nepodařilo se mi ani zjistit, zda je příbuzný s nešťastnými aktéry události, která se stala 28. září 1912 v Ústí nad Labem. Touto událostí byla první letecká tragédie v Ústí nad Labem.
V tento den se v Ústí nad Labem sešly tisíce lidí, aby sledovali představení letadla pilotovaného Karlem Illnerem. V 16:44 hod. letadlo odstartovalo a pilot zahájil exhibiční let. Jenže už po devadesáti sekundách se letoun dostal do problémů způsobených turbulencí. Pilot se rozhodl nouzově přistát na louce směrem k Ziebernik (Stříbrníkům). Ačkoliv na pořádek na místě dohlíží desítky četníků, dobrovolných hasičů a městské policie, náhle proti přistávajícímu letadlu vybíhají dvě osoby, do kterých letoun naráží. Karl Illner z nehody vyvázl nezraněn, ale obě osoby po srážce umírají. Marie Rehn (56) na místě a starosta obce Ziebernik (Stříbrníky) Franz Rehn (63) po převozu do nemocnice o hodinu později. Vyšetřování prokázalo, že starosta Rehn přes výzvy a varování odmítl opustit svou jetelovou louku, ačkoliv byla tato úřady zvolena jako místo právě pro případ možného nouzového přistání letadla. Policisté mu dokonce nabídli zdarma místo na tribuně mezi platícími diváky a pozvanými hosty, ale starosta Rehn to odmítl s tím, že není společensky oblečen. Smutnou událost zakončil pohřeb manželů Rehnových v úterý 1. října 1912. Sice se mi to nepodařilo ověřit, ale vzhledem k místu a jménům aktérů soudím, že se jednalo o rodiče našeho stavitele.
Rehnův odkaz
Klínovec
Na popud předsedy Ústředního spolku pro Krušnohoří J. R. Sobitschka (majitel továrny na výrobu rukavic z Loučné pod Klínovcem) Rehn na Klínovci v roce 1906 přistavěl na původní konírnu další patro. To bylo určeno pro potřeby vojska, které zde podstupovalo lyžařský výcvik. Konkrétně se jednalo o jeden důstojnický a jeden poddůstojnický pokoj a veliký sál pro řadové mužstvo. Na Klínovec se Rehn ještě vrátil, a to poté, co jedna z budov hotelu v roce 1929 vyhořela. Právě Rehn dal hotelu jeho dnešní podobu.
Radnice
Přizdění cihelné plenty a přizdění mohutných opěrných pilířů věže radnice, kvůli zvýšení a nasazení ochozu s cibulovou bání. Nároží věže je zakončeno vystupujícími pilířky se záclonovitými stříškami.
Městská elektrárna
Budovu elektrárny Rehn navrhl a postavil v letech 1912 – 23.
Důl Bratrství (tehdy Štola saských šlechticů)
Zde v letech 1920 – 22 postavil transformátorovou stanici a dodnes dochovanou důlní správní budovu.
Domy
Od roku 1912 do počátku I. sv. války Rehn vypracovává plány řady domů, které následně i staví. V letech 1912 – 1913 staví pension Rosenhof, který vlastnil a v jeho sousedství postavil v roce 1914 pro Josefa Wahla Kurhaus Astoria. Po válce k nim přistavěl ještě pension Marienheim (od roku 1927 Vila Heiner). Ty byly nakonec propojeny společně s Vilou Seidl do dnešního lázeňského domu Astoria. V červenci roku 1912 vypracoval Rehn plány pro sládka jáchymovského měšťanského pivovaru Johanna Chromého. Tato stavba byla realizována nad tehdejším nádražím v letech 1912 – 1914. Prakticky zároveň v letech 1913 – 1914 navrhl a postavil na protějším svahu Vilu Fakler (později Dagmar) pro restauratéra Chaima Faklera z Karlových Varů. Další plánovaný rozvoj vilové čtvrti znemožnilo vypuknutí I. světové války.
Po vzniku samostatného Československa a stabilizaci poměrů v pohraničí se Rehn okamžitě ujímá iniciativy a staví pro sebe a svou manželku Margaret (Gretl) pension Sonnenhof. Tento dům byl v dokumentech zapsán jako výlučné vlastnictví právě jeho manželky. V roce 1929 potom v sousedství bývalého popraviště projektuje pro hoteliéra Raimunda Mayera pension. Ten byl známý jako Vila nebo Restaurant Mayer a jedná se o dnešní Hotel Panorama. O rok později staví Frendenheim (pension) Dalibor a dnes již neexistující Vilu Bohemia (ustoupila stavbě Hotelu Běhounek).
Postupně Rehn na svahu Šibeničního vrchu vystavěl většinu dodnes stojících budov.
V ulici:
Dvořákova – Haus Heimat (č. p. 930) a Hotel Mayer (č. p. 931)
Smetanova – Haus Braunstein (č. p. 401 + 402), Haus Waldfrieden (č. p. 790), domy č. p. 763 a 791, Haus Almenrausch (č. p. 833), Haus Hohenstein (č. p. 834)
Mánesova – Frendenheim (pension) Fürst (č. p. 852), Haus Baldur (č. p. 853), Haus Phonix (č. p. 892 + 893), Frendenheim Marianne (č. p. 923)
Štěpova – Frendenheim Grania (Urania) (č. p. 949), Haus Chromy (č. p. 756), Frendenheim Sonnenhof (č. p. 920).
Třída Dukelských hrdinů – roku 1903 dům číslo popisné 676 pro Ludviga Troharsche ve stylu pozdního historismu (též eklektismus – spojení baroka a rokoka). Vily Olympia a Carmen (samostatné články). Dům č. p. 814.
Palackého - pro Johanna Hippmanna č. p. 691 přízemní rodinný dům. Č. p. 709 pro Hermanna Meyera.
Náměstí Republiky – pro bratry Brandovy dům č. p. 496 s novobarokní fasádou. Původní dům navýšil a přepracoval konstrukci střechy. Stavbu předal 15. února 1910.
Boženy Němcové – pro Karla Barische dům č. p. 304.
K Lanovce – pro Marii Hell secesní dům č. p. 745. Dne 1. července 1912 předal dům č. p. 409 (Vila Vera). Před rokem 1918 Vilu Weisser Hof (dnešní Elektra). V roce 1920 penziony Curie a Thüringen (posléze spojeny v LD Lužice).
Lidická – vila pro Rudolfa Ohma v roce 1913. Dnes se jedná o dvojdům č. p. 764 + 764. V roce 1925 navrhl a v roce 1928 i postavil dům č. p. 816. Tento dům byl později upravován pouze minimálně a dnes se v něm nachází restaurace Vzhůru nohama.
Rehnova dělnická kolonie
V meziválečném období dále Rehn realizoval na Frühtelwiese v sousedství bývalého stříbrného dolu Golden Rose projekt dělnických domků a rodinných dvojdomků. Za II. sv. války byla oblast pojmenována jako Rosenberg I., II. a III. Dnes se jedná o ulice Husova, Žižkova a Komenského. Ubytováni zde byli převážně dělníci z Tabákové továrny a Továrny na uranové barvy. Ještě v období těžby uranu byla oblast známa jako Rehnova kolonie.
Nerealizované stavby
Reprezentační budova města Jáchymov, která měla obsahovat divadelní sál, kinosál, kavárnu, muzeum a knihovnu. Budova měla vyrůst na místě dnešního Kulturního domu. Výstavba byla schválena v roce 1914 a měla být zahájena v roce 1915. Vzhledem k politické situaci a vypuknutí války byla odložena. Po válce byl záměr obnoven a přepracované plány byly Rehnem předloženy městu v roce 1920, ale nakonec bylo od stavby upuštěno.