JÁCHYMOVSKÉ HROBY
Jáchymovský hřbitov za staletí své existence přečkal řadu dějinných zvratů. Založen byl jako katolický v roce 1530, užíván protestanty, znovu vysvěcen jako katolický v období protireformace. Samozřejmě to vždy provázelo boření hrobů „jinověrců“. Smutným dokladem je hrob Johanna Mathesia – ten byl v období rekatolizace rozkotán a ostatky kazatele byly pohozeny v Mlýnském údolí. (Podle jiných pramenů se rozkotaný hrob nacházel v kostele sv. Jáchyma.) Další velké ničení hrobů proběhlo po odsunu německého obyvatelstva. I tak ale zůstalo několik hrobů, které stojí za povšimnutí nebo za vzpomínku. Hroby vynikajících občanů města, které dnes skoro nikdo nezná. Hroby lidí, kteří žili v období konfliktů.
Najdeme je v obou částech hřbitova. Většina je ve starší části, ale několik je jich dochovaných i v zadní, novější části. Tedy v původně evangelickém a dětském oddělení, které je paradoxně v horším stavu. I když původně zde místo posledního odpočinku stínila kaštanová alej.
Michal Kostrej
10. 8. 1921 – 17. 8. 1976
Veterán 2. světové války, vojín – odveden 24. 4. 1945, Sobrance, Slovensko
Ernst Kraus
Zemřel 1. 5. 1920 ve věku 28 let
Veterán 1. světové války - Lehrer u. Obltn. i. R. (Učitel, nadporučík v záloze.)
Syn malířského mistra Antona Krause
Karl Schuldes
4. 11. 1869 – 4. 3. 1937
Daňový úředník a velitel Spolku veteránů
Herman Löser
7. 4. 1908 – 27. 1. 1940
Padl v hodnosti Oberkraftfahrer (Staršina). Zemřel v Niedermarsbergu, převezen do Jáchymova k pohřbu.
Emil Horler
24. 5. 1889 – 5. 10. 1961
Veterán 1. světové války, Inft., TitGefr., IR. Nr. 92, 6. Komp. (Pěšák, titulární svobodník, pěší pluk č. 92, 6. setnina.) Zraněn 11. 7. 1916.
Wenzel Zimmermann
22. 11. 1896 – 28. 7. 1966
Veterán 2. světové války, hodnost desátník (osobní číslo – Z, T-594). Odveden 18. 11. 1941 ve Velké Británii.
Karl Pschorn
18. 1. 1897 – 17. 9. 1917
Kenotaf (symbolický hrob)
Poručík i. d. Res., IR. Č. 42, přiřazené k IR. Č. 79. (Poručík v záloze, pěší pluk č. 42, přiřazený k pěšímu pluku č. 79.) Padl v Lublani.
Anton Klinger
21. 2. 1893 – 17. 2. 1915
Kenotaf (symbolický hrob)
Inft., k. k. LIR. Nr. 10, 2. ErsKomp. (Pěšák, c.k. zeměbranecký pěší pluk č. 10, 2. náhradní setnina.) Padl v bitvě u Gorlice, Halič (dnes Polsko). Pohřben na místě na vojenském hřbitově.
Franz Weis
13. 10. 1909 – 28. 7. 1941
Poddůstojník Wehrmacht
Kenotaf (symbolický hrob), padl u Labushne, Doněcká oblast, Ukrajina, pohřben v Plopi (Moldávie).
Max Sauerstein
3. 1901 – 25. 9. 1947
Majitel rukavičkárny, která stála naproti dnešním panelovým domům.
Franz a Franz Kuhlmann
10. 9. 1836 – 11. 12. 1920 Spolumajitel rukavičkárny u kaple sv. Jana a starosta města.
16. 9. 1875 – 29. 1. 1926 Spolumajitel rukavičkárny u kaple sv. Jana.
Anton Müller
Třetí starosta Krušnohorského spolku
Adolf Langhans
20. 2. 1848 – 12. 10. 1922
Starosta města, druhý starosta Krušnohorského spolku, důlní lékař.
Ottokar Holly
1875 – 1933
Malíř
Rudolf Harzer
1890 – 1934
Obchodník
Gregor Lindner
29. 9. 1831 – 9. 4. 1917
Papežský tajný komoří, kněz, jáchymovský děkan, kronikář města, člen městské rady.
Josef Stuchly a Adalbert Rauscher
J.S. – zemřel 19. 9. 1918, kontrolor ve Státní tabákové továrně.
A.R. – zemřel 2. 12. 1928, ředitel školy
Familie Rehn
Emilie – 19. 4. 1882 – 14. 10. 1925
Zamýšlená rodinná hrobka rodiny stavitele Franze Rehna. Kvůli odsunu je zde pohřbena jen jeho první manželka Emilie.
Karl Victor rytíř von Hansgirg
1823 - 23. 1. 1877
Básník, okresní hejtman, signatář Prohlášení českých a německých spisovatelů z roku 1848.