ČARODĚJNICE NA SVATOJÁNSKÉM VRŠKU
Obyvatelé města dlouho trápil jeden úkaz. O svatojánské noci se na jeden vršek nad městem slétaly čarodějnice z širokého okolí. Vařily zde své lektvary, tančily a slétaly do města, kde tyranizovaly lidi. Málokdo se odvážil opustit svůj dům a tak až ráno zjišťovali, jaké škody čarodějnice při svém reji způsobily na dobytku i ostatním majetku. Proti jejich řádění místní dlouho neměli ochranu.
Až jednou se stateční měšťané vedení skupinou duchovních odvážili a proti čarodějnému reji zasáhli. Za neustálých modliteb na ochranu před působením zlých sil měšťané čarodějnice pochytali a na místě upálili. Jejich ostatky potom zakopali přímo na místě, kde dohořely hranice.
Jenže poté to bylo ještě horší. O prvním červencovém úplňku zem propustila duše čarodějnic, které se mstily s ještě větší zuřivostí. Navíc je už nezastavily ani pevné zdi domů. Celou noc potom mstivé duše pobíjely dobytek a ani slabí lidé před nimi nebyli v bezpečí. Nepomáhaly modlitby ani opakované vysvěcení místa.
Až když zde v roce 1734 Jan Jakub a Žofie Vogelhaubtovi nechali vystavět kapli zasvěcenou sv. Janovi z Pomuka, rejdy ustaly. Celý vršek tak získal jméno Svatojánský vrch. Posléze zde byl v letech 1838 – 39 postaven dům, jehož součástí se stala i kaple. Ani to ale naštěstí duše čarodějnic, jejichž ostatky jsou zde stále pohřbené, neprobudilo.