JÁCHYMOVSKÝ PRŮMYSL
Jáchymovskými dějinami se jako tenká linie táhne rozvoj těžebního a hutního průmyslu. Ale protože ne každý obyvatel města byl havíř nebo hutník a protože tito lidé potřebovali pokrýt své potřeby, vzniká samozřejmě v Jáchymově i jiný průmysl. Nejprve to byly různé cechy a spolky. Později průmyslové podniky. Nepracovali však pouze muži. I ženy, které se hlavně staraly o domácnost, měly svá zaměstnání. A i ta se postupně měnila v zaměstnání v průmyslu.
První zmínka o cíleném zaměstnávání žen se objevuje v roce 1562, kdy Barbora Utmanová zavádí pro manželky havířů paličkování krajek nejen pro vlastní potřebu, ale hlavně na trhy v okolí. Hlavním důvodem byla chudoba, ale i nezaměstnatelnost většiny mužů v zimním období. Na opravdu průmyslové podniky si ale obyvatelé museli ještě dlouhou dobu počkat.
První průmyslový podnik tak byla až Püchnerova továrna na smalty a kobaltové barvy, která byla v Jáchymově založena roku 1780. Opravdový průmyslový boom ale nastal až s příchodem devatenáctého století.
V roce 1831 zahájila provoz rukavičkárna Sauerstein – Söhne. Ta stávala před dnešními panelovými domy uprostřed Jáchymova. Dodnes se z ní zachovala boční přízemní budova (č. p. 314).
Významným průmyslovým odvětvím zcela vzniklým v Jáchymově byla výroba uranových barev. Tyto vynalezl a začal vyrábět jejich objevitel - chemik Adolf Patera v roce 1840. Používaly se k malbám na porcelán, ale hlavně k zabarvování skla. Sklu propůjčovaly zajímavou vlastnost – změnu barvy závislou na osvitu. Např. prázdná sklenka byla žlutá, ale po naplnění žlutá sklenka zezelenala. Pro tuto vlastnost byly barvy velmi ceněné a vyhledávané. Továrna byla v místech dnešního parku mezi Lázeňským centrem Agricola a Vyšetřovacím ústavem. Její provoz byl zastaven až v roce 1939 a v roce 1941 byla budova demolována.
Dalším podnikem byla manufaktura na ruční pletení slaměných rohožek. Ta byla založena v roce 1843 Juliem a Annou Kuhlmannovými sice hlavně pro manželky horníků, ale pracovali zde i muži. Tyto rohožky byly vítaným zbožím v celé oblasti centrálního Krušnohoří bez ohledu na státní hranici. Jejich synové v roce 1851 v domě u kaple sv. Jana Nepomuckého založili další rukavičkárnu.
Uranové rudy byly sice těženy pro potřeby Paterovo továrny na barvy již deset let, ale až od roku 1853 můžeme hovořit o průmyslové těžbě. Jenom v tomto roce bylo vyrobeno 1500 Kg uranové žluti. Dalším významným průmyslovým podnikem byla od roku 1855 Státní továrna na tabák. Výroba v této továrně začala až 3. 11. 1860. Po tabačce v Sedlci u Kutné Hory to byla teprve druhá továrna svého druhu v Českých zemích. Později v budově sídlila TESLA Holešovice.
Přítomnost velkého množství nevyužité pracovní síly přiměla Martina Benkera, aby v roce 1860 zcela přesunul svou rukavičkárnu z Prahy do Jáchymova. A v roce 1866 Anton Schreibr zakládá na prostranství vedle kostela. Sv. Jáchyma továrnu na výrobu korkových zátek. Byla to první továrna svého druhu v rámci celého Rakousko-Uherska, která zpracovávala korek získaný v Africe, Portugalsku a Španělsku. Na jejím místě později J. Klinger zřídil svou továrnu na kufry, galanterní zboží a obalový materiál.
Pokles průmyslové výroby nastal v letech 1867 a 1868. Nejprve byly zrušeny všechny hutní provozy ve městě. Stříbrná huť byla přesunuta do Příbrami, ostatní do Freibergu v Sasku. Svou činnost rovněž ukončila továrna na kobaltové barvy a smalty (původně Püchnerova továrna z roku 1780).
Další podniky už byly spíše rodinného charakteru a nejednalo se o významné průmyslové závody.
V roce 1887 tak vzniká v dnešní ulici Boženy Němcové Klingerovo mýdlárna (v době radiového šílenství se zde vyrábí Radium Seife – Radiové mýdlo). Ve stejné době se vaří radiové pivo (1 litr = 3 koruny), peče Radiový chléb atp. V roce 1891 vzniká továrna na dřevěné hračky a loutky. Budova této továrny byla později sanována pro potřeby lázní a dodnes lázním slouží jako LD Praha.
Na počátku dvacátého století ve městě vniká roku 1902 městská elektrárna a v roce 1927 C. Zulaut otvírá parfumerii, kde vyrábí radiové krémy, radiové voňavky a dokonce i likéry.
Ve městě samozřejmě fungují i jiné podniky a živnost. Namátkou jatka, vinopalna, pivovar, mlýny, pily, drátovny a dokonce i papírna.
Po druhé světové válce je obrovským (a jediným) průmyslovým oborem na Jáchymovsku těžba uranu. Zato oborem rozsáhlým a pro vyvolené i výnosným. V roce 1951 úderník Jan Filický v průměru vydělával 12 – 14000 Kč a obdržel věrnostní a údernický příplatek ve výši 57000 Kč. V této době neskutečné peníze – ve vnitrozemí byl průměrný plat dělníka v těžkém průmyslu 4 – 5000 Kč. V roce 1956 vznikl Národní podnik Jáchymovské doly. Ty se dělily na několik závodů:
1. Jáchymovské doly - Rovnost I+II, Eliáš, Panorama, Eduard, Plavno, Barbora, Vršek, Eva, Abertamy, Svornost, Ústřední tábor - Bratrství
2. Jáchymovské doly Mariánské Lázně - Zadní Chodov I+II+III, Kladská IV+V
3. Jáchymovské doly Horní Slavkov - Barbora, Ležnice, Zdař Bůh, Bošířany, Horažďovice
4. Jáchymovské doly Příbram - Střed, Sever, Kamenná, Bytíz
5. Jáchymovské doly Trutnov - Stachanov, Novátor-Rybníček, Krkonoše, Chotěboř, Spišská Nová Ves
6. Chemická úpravna Nejdek – Nejdek - Vlčí
7. Strojovna Dvory u Karlových Varů
8. Jáchymovské doly - Stavební závody - Ostrov, Jáchymov, Zadní Chodov, Příbram, Horní Slavkov, Trutnov, Horní Žďár.
V rámci tohoto podniku pracovalo nejen spousta řádných zaměstnanců, ale rovněž otročilo tisíce politických vězňů. Například trojtábor Adam, Eva, Eliáš byl největším průmyslovým komplexem na území Československa.
Dnes na území města fungují pouze drobné provozy a výrobny.
Fotogalerie zde: http://mipalfi.rajce.idnes.cz/Prumyslove_podniky/#