JÁCHYMOV – brána Krušných hor

P. Seraph v předmluvě píše o uctívání svatých uctíváním jejich zobrazení. Vyslovuje své názory k tomuto. Shrnuje: Modlitbou je vždy osloven Svatý, nikoliv jeho zobrazení. Jako příklad splněné přímluvy uvádí příběh o svatbě v Kanaa, kdy Maria, matka Ježíšova svojí přímluvou pomohla z nesnází novomanželům. Dále uvádí výroky sv. Bonaventury a sv. Alfonse. Zde předkládá vyslyšené modlitby tak, jak byly shromážděny a zapsány v Knize paměti kapucínského hospicu na Mariánské.

Seznam modliteb vyslyšených díky přímluvě svaté Matky Boží z Mariánské podle p. Františka Serafína:

1. Tříletý chlapec Franz Opl ze Schlaggenwaldu měl chromou nohu. Chirurgové nepomohli. Po modlitbě matky na Mariánské se brzo uzdravil. Potvrzeno ve Schlaggenwaldu 17. 10. 1699.
2. Osm dní stará dcera Mathäus Wagnera onemocněla a 14 dní nepřijímala potravu. Po modlitbě na Mariánské začala přijímat mateřské mléko a uzdravila se. Popsáno na desce z 14. 9. 1702.
3. Johann Michael Leipold, hrnčířský podruh z Böhmisch Leipa (České Lípy) při pobytu v Jáchymově oslepl. Slíbil, že vykoná tři pouti na Mariánskou. Při třetí pouti se mu zrak navrátil. Tento zázrak nechal napsat na desku a zveřejnil i s výpovědí při děkovné pouti v roce 1736.
4. Marie Franz trpěla oční chorobou a hrozila jí ztráta oka. Přislíbila nový oltář – památník pro klášter. Brzy po jeho pořízení se zcela uzdravila.
5. Johann Georg Pehner, horní správce v Oloví daroval klášteru kalich jako dík za zbavení slepoty, kterou byl postižen. Kalich byl stříbrný, pozlacený s imitacemi drahokamů. Na dvou stříbrných destičkách nápisy: Johann Georg Pehner, císařský správce – výkupčí v Oloví, 1700. Na druhé latinský nápis: Obnoveno synem a úředním následníkem Franzem Karlem v r. 1754.
6. Anna Rosina Markgrafová z Nového Města byla dva roky upoutána nemocí na lůžko, a to křečemi a bolestmi nohou. Přírodní léčebné prostředky nepomohly. Přes prudký vichr a silný mráz se nechala na saních dopravit na Mariánskou, kde slíbila, že sw bude denně modlit růženec a obětovala dvě svíčky. Poté se postupně uzdravila.
7. 27letá Anna Maria Fischerová z Nového Města onemocněla zánětem v noze. Lékař hrozil amputací. Slíbila vykonat pouť na Mariánskou. Zánět pominul, ale mohla chodit jen pomocí berlí a noha ochrnula. Na pouti slíbila, že se denně bude modlit růženec. K překvapení všech se vrátila bez obtíží.
8. Katharina Schudtnerová z Heinrichsgrün (Jindřichovice?) trpěla dva roky bolestmi všech kloubů. Slíbila obětovat mši svatou. Poté bolesti pominuly. Svatá mše byla čtena 10. 8. 1733 tehdejším děkanem, který vše zaznamenal. Uzdravená poté ještě občas konala pouť na Mariánskou.
9. Maria Elisabeth Grögerová z Jáchymova byla nemocí jedenáct let upoutána na lůžko. Poté, co učinila slib, že bude jeden rok nosit fialový oděv a obětuje jednu mši svatou, se uzdravila. Tehdejší děkan uvádí, že z důvodu chudoby byla slíbená mše čtena až 8. 9. 1733.
10. Andreas Weber z Jáchymova onemocněl na cestách na zkušené tak, že lékaři již nedávali žádnou naději. Starosta Anton Wöhling mu poradil návrat domů. Řemeslný tovaryš se obrátil o pomoc k Milosrdnému zobrazení na Mariánské. Následně se skutečně uzdravil. Jako dík nechal číst mši svatou.
11. Georg Klier ze Schönbachu byl půl roku neschopný práce. Slíbil účast na sv. mši v poutním kostele, což po uzdravení splnil.
12. Syn manželů Jakoba a Marie Barbary Scharfových tříletý Johann Wenzl se zdál být němý. Poté, co zaslíbili svého syna Mariánské, přinesli oběť a modlitbu, započal breptat a „mluvil“ tak, jako ostatní děti.
13. Maria Susanna Becherová trpěla onemocněním chodidla. Uzdravila se po účasti na mši na Mariánské.
14. Josef Hönig z Jáchymova se po modlitbách k matce Boží na Mariánské zcela uzdravil z epilepsie.
15. Jeden otec, kterému zemřelo vždy po narození 6 dětí, zaslíbil 7. dítě, které bylo na cestě, Mariánské. Dítě následně přežilo své rodiče.
16. Johann Georg Kanther z Voitsgrünu nechal číst v poutním kostele na Mariánské 8. 9. 1730 sv. mši na uzdravení svého dítěte, které spolklo klas žita. Domnívali se, že toto dítě zemře. K údivu všech však klas vyšel přirozenou cestou.
17. Johann Andreas Obdanek z Rumburgu mohl z důvodu nemoci chodit jen s pomocí dvou berlí. Slyšel o mnohých zázračných uzdravení po přímluvách sv. Marie v jáchymovských horách. Dle rady se tam zaslíbil. Uzdravil se, vykonal pouť a zúčastnil se mše. Jako dík za uzdravení ještě vykonal pouť do Říma, tam koupil relikvii, kterou na svátek narození Panny Marie, matky Boží v roce 1738 věnoval mariánskému kostelu na Sorgu.
18. Dle zprávy Johanna Christofa Bergnera, jáchymovského děkana, nechal v roce 1740 při slavnosti Nanebevstoupení Panny Marie číst otec mši jako dík za uzdravení své tříleté dcery Marie Kathariny. Děvčátko mělo na koleni výrůstek veliký jako pěst. Během čtrnácti dnů se zcela uzdravilo.
19. Josef Geier dosvědčuje, že jeho chlapec Franz, který byl chromý na obě nohy, se uzdravil a vděčí za uzdravení sv. Marii na Sorgu.
20. Tentýž Geier byl po úrazu – řezná rána na palci ruky – 9 týdnů neschopný práce a hrozila mu amputace palce. Po slíbení oběti – palce ze stříbra Mariánské – se oproti očekávání lékařů zcela uzdravil.
21. Jednoho dne roku 1792 se shromáždilo množství lidí před domem č. p. 119 v Jáchymově, ve kterém bylo zhruba před 100 lety nalezeno Milosrdné zobrazení Panny Marie. Chtěli vidět dítě, které sv. Marie zachránila. Ve zmíněném domě, na jehož místě se nyní (1902) nachází novostavba č. p. 273, bydlela tehdy vdova Maria Theresia Hammerschmidtová, matka 4 chlapců a 3 děvčátek. Nejmladší tříletý chlapec spadl do Jáchymovem protékajícího potoka, který následkem prudkého deště stal se divokým, strhujícím proudem. Chlapec byl nesen proudem 3000 kroků, až uvízl mezi kusy dřeva, které se nahromadily a vzpříčily v korytu. Bezradná matka poručila chlapce do ochrany Matky Boží. Jistě Bůh po přímluvě zařídil záchranu chlapce od kolemjdoucího horníka.
22. Zmíněná vdova měla chromou sedmiletou dceru. Tu dceru neúspěšně léčil doktor Müssner z Karlových Varů. Matka dcerku zaslíbila na Mariánskou. V den pouti roku 1755 se večer doma modlily růženec. Dcerka seděla na podlaze. Náhle se dcerka zvedla a uzdravena běžela k udivené matce. O uzdravení se přesvědčil misionář jezuita, páter Makarius, který tehdy v Jáchymově pobýval. Ten s matkou a uzdraveným dítětem vykonal pouť na Mariánskou, kde sloužil mši.
23. Když v sedmnáctém století vypukl v hospodě U hvězdy požár, byly plameny uhašeny vodou donášenou z domu č. p. 119. Lidé se podivovali, že bylo možné z tak malé nádržky vybrat takové množství vody. Tehdejší vrchní správce Reim potvrdil, že vody vůbec neubývalo. Majitelka domu č. p. 119 usoudil, že na domu leží Boží požehnání. V roce 1792 se rozhodla se souhlasem syna, tří dcer a zetě Johanna Hellmicha, který byl důlní inženýr, že dům zůstane vždy majetkem rodiny.
24. Anna Maria Grögnerová z Mariánské obětovala poté, co pominuly její bolesti zubů a hlavy, které ji trápily dnem i nocí, 1 florintský.
25. Čtrnáctiletý syn nádeníka Antona Eisenkolba z Jáchymova byl dva a půl roku chromý na obě nohy. Poté, co jeho matka nechala v roce 1756 číst sv. mši v Mariánském kostele, byl chlapec schopný vykonat pouť k Milosrdnému zobrazení na Mariánské a následující rok se zcela uzdravil. Na znamení díků složil své berle k zmíněnému Zobrazení.
26. Zápis z 8. 10. 1759 sděluje, že devítiletá holčička Jakoba Fischera byla uzdravena poté, co jí rodiče zaslíbili na Mariánskou. Do té doby trpěla každoročně 3 – 4 epileptickými záchvaty.
27. Christof Ruder z Unterchodau (Dolní Chodov) ochrnul po mozkové příhodě na levé straně těla. Bylo mu 39 let. Poté, co se zaslíbil na Mariánskou, pocítil, jakoby mu někdo sejmul z levé strany těla velkou zátěž. Ten pocit byl důsledkem uzdravování, již ten den se mohl projít po svých polích. Složil slib, že každoročně vykoná pouť na Mariánskou. Dle výpovědi tehdejšího faráře p. Laurenze Spizla může svoje zázračné uzdravení také dosvědčit.
28. Nápis na desce ze 17. 2. 1765 říká, že Ignáz Weickert ze Seifenu vynaložil na uzdravení svých nemocných nohou a paží mnoho peněz. Bezvýsledně. Uzdravení následovalo až po prosbách k Matce Boží na Mariánské.
29. Jakob Hammer, krajský písař spadl u Litomyšle z koně do vody. V místě, kde je řeka hluboká. Neznalý plavání, děkuje za svou záchranu Milosrdné Matce ze Sorgu, ke které se ve své nouzi modlil.
30. Johann Zimmer z Platten (Horní Blatná) slíbil, že se svojí, tehdy jedinou dcerkou, která se narodila s vadou na paži, půjde k první zpovědi a ke sv. přijímání na Mariánskou. Sv. Maria pomohla i v tomto případě k uzdravení.
31. Zmíněný Zimmer stejným způsobem opětovně prosil o pomoc Matku Boží, když jeho syn onemocněl na oči. Víra otce v pomoc byla oprávněná.
32. I jeho třetí dítě, holčička, se po pádu a úrazu na ledu uzdravila. Toto uzdravení popisují oba rodiče 14. 8. 1765.
33. Andreas Josef Werner, obuvník v Neudek (Nejdek) dosáhl tím, že na počest Milosrdné Matky na Sorgu učinil 28. 1. 1781 slib, navrácení zraku pro svoji dceru Rosinu.
34. Jozef Troz, horník slíbil obětovat Panně na Mariánské stříbrné oči, uzdraví-li se jeho tříletý syn, který oslepl po spalničkách. Uzdravení syna bylo nejkrásnější odměnou za důvěru k nebeské Královně.
35. V roce 1796 upadl v Chebu sedmnáctiletý mladík pod těžce naložený vůz. Kola vozu přejela přes jeho levou paži. Jeho zvolání „Maria Sorg, stůj při mně“, ho ochránilo před poraněním.
36. Dítě nádeníka Johanna Glasera z Jáchymova spadlo 1. 6. 1799 do vody. Bylo vytažené jako mrtvé. Rodiče ve svém žalu vzývali Marii na Sorgu a dítě se probralo k novému životu.
37. Na nejdeckém panství se přihodilo: Dítě Martina Schlossera upadlo ve světnici tak nešťastně, že smrt nastala okamžitě. Dítě bylo staré jeden a půl roku. Jeho matka Magdalena vyběhla z domu a ve své bolesti volala o pomoc k Bohu a k Marii ze Sorgu. A hle, dítě se probralo a hned volalo po svém otci.
38. Roku 1804 při svážení obilí se dostalo zrnko ječmene do oka dcerky jednoho myslivce. Nepodařilo se ho odstranit a osm měsíců trpělo děvčátko velkými bolestmi. Poté, co rodiče prosili o pomoc Milosrdné zobrazení na Mariánské, se bez cizí pomoci oko dítěte zbavilo cizího tělíska a zhojilo se. Otec dítěte slíbil vykonat pouť na Mariánskou, jakmile bude dítě schopné této cesty.
39. Dne 10. 8. 1854 v osm hodin ráno spadlo srdce zvonu mezi věřící shromážděné u dveří Mariánského kostela. Nikomu se nic nestalo. I to je důkaz, že Maria ochraňuje své ctitele.

Křesťané, důvěřujte moci Mariiných přímluv a doufejte v Boží nekonečnou dobrotu. Čerpejte z nevyčerpatelného pramene milosti na Maria-Sorgu. Vše k větší slávě Boha a neposkvrněné Panny a Matky Boží Marii.

Poznámka: Tyto výjimečné příhody byly schváleny dekrety papeže Urbana VIII. 13. 3. 1625 a 5. 6. 1631. Toto poznamenává vydávající.