ZNAK, NÁZEV A OCHRÁNCI MĚSTA
ZNAK MĚSTA
Prvotní znak města vycházel z rodového erbu rodu Šliků. Jejich erb byl čtvrcený se srdečním štítkem. Na srdečním štítku je původní šlikovský znak – ve stříbrném poli modrý sloup se zlatou korunou a zlatým podstavcem, který po stranách drží dva červení lvi. V prvním a třetím poli je znak Holíče (Weisskirchen) – v modrém poli zlatý lev ve skoku, který v tlapách drží stříbrný kostel s cihlovou střechou. Ve druhém a třetím poli štítu je znak hrabství Bassano – v červeném poli stříbrná krokev a v každém vzniklém poli je kroužek opačné barvy.
Když Šlikové městu propůjčili znak, byla krokev ve třetím poli jejich erbu nahrazena hornickým symbolem – zkřížený mlátek a kladívko v přirozených barvách na stříbrném poli. Z erbu rovněž odstranili šlechtické symboly – přilbu s klenotem a přikrývalo. Tyto symboly náležely pouze šlechticům. Místo toho v erbu Jáchymova vidíme dva štítonoše. Svatého Jáchyma a svatou Annu. Rodiče Panny Marie nebyli vybráni náhodou. Svatý Jáchym je patronem města a svatá Anna je patronkou horníků. Oba mají šat modro-červený, pouze proti sobě převrácený. Svatý Jáchym má spodní šat modrý a plášť červený, svatá Anna obráceně. Tento znak město užívalo od 6. 1. 1520 do roku 1546. Tehdy jsou šlikovské prvky ze znaku odstraněny. Od té doby město užívá erb v nezměněné podobě až dodnes.
V srdečním štítku je stříbrné břevno v červeném poli. Přes pole je položený hornický symbol – zkřížený mlátek a kladívko stříbrné barvy se zlatými topůrky. V prvním a čtvrtém poli je šikmo dělené zlato červené pole. Na štítě je český královský stříbrný dvojocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a korunou. Ve druhém a třetím poli štítu vidíme zlatý trejv mezi stříbrnými horami pod modrou oblohou. K trejvu zleva přichází postava horníka v přirozených barvách. Jako štítonoši slouží sv. Jáchym a sv. Anna. Sv. Jáchym stojí vpravo a sv. Anna stojí vlevo. Oba mají modré roucho a červený plášť. Sv. Jáchym se opírá o hnědou hůl.
POJMENOVÁNÍ MĚSTA
Svatý Jáchym nebyl vybrán jako patron města náhodou. V blízkém Sasku totiž již existovala horní města zasvěcená tzv. Svaté rodině. Tedy rodičům Ježíše Krista a Panny Marie. Byla to města Annaberg, Marienberg a Josefstadt - Jöhstadt. A právě otec Panny Marie v tomto výčtu chyběl.
Původně se osada jmenovala Konradsgrün a pojmenována byla podle Konráda Wohlsburgského – správce tzv. Východofranské marky. Nová osada byla pojmenována jednoduše Thal – Údolí. Při povýšení na město a zasvěcení sv. Jáchymovi název zněl St. Joachimsthal - Údolí sv. Jáchyma. Za druhé světové války byl název upraven na Radiumbad St. Joachimsthal – Radiové lázně v Údolí sv. Jáchyma. Po roce 1948 došlo k odstranění církevních přídomků z názvů obcí, a proto byl název zkrácen na Jáchymov.
PATRONI A OCHRÁNCI MĚSTA
Svatý Jáchym – dle legendy otec Panny Marie a manžel sv. Anny narozený v Nazaretě. Je opisován i jako: Eli, Eliakim, Jehoakim, Joakim. V kanonických textech se jeho jméno nenachází, znám je z apokryfního evangeliu sv. Jakuba. Jeho jméno je vykládáno jako Připraven na Pána. Jáchym byl bohatým pastýřem, který ale neměl děti, což je v židovské tradici projevem Boží nemilosti. Když chrámoví zřízenci odmítli z tohoto důvodu přijmout od Jáchyma obětinu, odešel do pouště. Tam se čtyřicet dní postil a modlil k Bohu. Skrze anděla mu bylo oznámeno, že se dočká dítěte. Brzy se jim narodila dcera Marie a krátce poté Jáchym umírá. Scény této legendy často ztvárňovali umělci, a to až do tridentského koncilu (1545 – 1563). Ten zakázal zobrazování apokryfních scén. Původně byl svátek sv. Jáchyma slaven už 16. srpna, ale rozhodnutím papeže Řehoře XIII. (papežem 1572–1585, tvůrcem dnešního gregoriánského kalendáře) je slaven společně se sv. Annou 26. července. Je patronem manželských párů, truhlářů a obchodníků s plátnem.
Svatá Anna – narodila se v Betlémě. Manželka sv. Jáchyma, matka Panny Marie. Její jméno je vykládáno jako laskavá, milostná. Po návratu sv. Jáchyma z pouště se s ním setkala u Zlaté brány v Jeruzalémě. Stejně jako sv. Jáchyma je její jméno známo z apokryfních textů. Východní církví byla oslavována již v 6. století, kdy jí byl zasvěcen chrám postavený císařem Justiniánem. V západní církvi je uctívána od roku 1378 kdy papež Urban VI. povolil Anglii uctívání sv. Anny. Mezi svaté katolické církve byla přijata 1481 papežem Sixtem IV. O její uctívání se zasloužili hlavně církevní řády – karmelitáni, benediktini, kapucíni a augustiniánští kanovníci. Zajímavé je, že do kláštera v Mariasorgu spravovaného Jáchymovem později přišli právě kapucíni spjatí s anenskou tradicí. Sv. Anna je ochránkyní matek a manželství, šťastného porodu, patronkou horníků, mlynářů, truhlářů, tkalců, krejčích, krajkářů, provazníků, čeledínů a soustružníků. Je ochránkyní Florencie, Québecku, Neapole, Innsbrucku, Bretaně.