Dohoda o rozšíření těžby rud a koncentrátů v ČSR obsahujících rádium a jiné radioaktivní prvky a o jejich dodávkách do SSSR
Přísně důvěrné
DOHODA mezi vládou Svazu Sovětských Socialistických Republik a vládou Československé republiky o rozšíření těžby rud a koncentrátů v Československu, obsahujících rádium a jiné radioaktivní prvky, jakož i o jejich dodávkách Svazu Sovětských Socialistických Republik.
Vláda Svazu Sovětských Socialistických Republik a vláda Československé republiky dohodly se jak následuje:
Část 1.
Československá vláda organisuje státní podnik pro výzkum a exploataci všech nalezišť, obsahujících rádium a radioaktivní prvky, které náleží Československému státu.
Část 2.
Československá vláda učiní vše k maximálnímu zvýšení těžby rudy a koncentrátů, obsahujících rádium a jiné radioaktivní prvky v obvodu města Jáchymova.
Část 3.
Vláda Sovětského svazu poskytne všestrannou technickou pomoc pro výzkum a exploataci výše uvedených nalezišť. Tato pomoc bude pozůstávati jednak ve vysílání odborníků pro organisaci vyhledávání a průmyslového výzkumu nalezišť i pro práci na těžbě rudy a koncentrátů, a též v dodávce nutného zařízení a materiálu.
Část 4.
Obě vlády utvoří stálou československo-sovětskou komisi se sídlem v Praze, sestávající ze 4 členů /po dvou z každé vlády/. Tato komise má tyto úkoly:
a/ Vypracování směrnic za účelem rozšíření geologicko- výzkumných prací a zvýšení těžby rudy a koncentrátů.
b/ Propracování plánů těžby rudy a koncentrátů, při čemž základní plány musí býti sestaveny zavčas na dobu nejméně 5-ti let s postupným zvyšováním plánu v případě, že výsledky geologického výzkumu dají pro to podklad.
c/ Řešení všech otázek, které vznikají v rámci plnění smlouvy o technické pomoci a dodávkách.
d/ Určení cen za rudy a koncentráty a za rádium v souhlase s paragrafem 5. této úmluvy na podkladě svéstojných nákladů s připočtením normálního procenta zisku.
Komise provádí svoji činnost podle statutu, který se zřídí. Rozhodnutí komise jsou právoplatná při souhlasu obou stran. V případě, že českoslovenští a sovětští členové komise se nedohodnou, věc bude řešena přímo oběma vládami.
Část 5.
Československo-sovětská komise rozhodne ve smyslu par.4, která část vytěžené rudy a koncentrátů zůstane v Československu pro jeho nutné hospodářské a vědecké potřeby. Všechna ostatní vytěžená ruda i koncentráty, obsahující rádium a jiné radioaktivní prvky, budou se odevzdávat Svazu Sovětských Socialistických Republik, přičemž 50% rádia bude se vracet Československu, pokud bude vytěženo z rud a koncentrátů poskytovaných z Československa na zpracování v SSSR.
Vzájemné vyúčtování, vyplývající z postoupení rudy a koncentrátů na zpracování do SSSR a z navracení rádia do Československa, bude se prováděti na základě cen za rudu a koncentráty i cen za rádium, ustanovených za souhlasu obou vlád, s uhrazením vzniknuvších rozdílů buď v dodávkách zboží aneb ve valutě dle dohody stran.
Část 6.
Se sovětské strany souhlasí se s tím, aby byli vysláni do Československa mezi odborníky jeden odborník v hodnosti technického ředitele, jeden odborník v hodnosti vrchního inženýra a jeden odborník v hodnosti přednosty technické kontroly Jáchymovského závodu.
Část 7.
Obě strany jsou zajedno v tom, že budou si vyměňovati vědecké poznatky, týkající se využití rud a koncentrátů, obsahujících rádium a jiné radioaktivní prvky.
Část 8.
Tato dohoda nabývá okamžitě platnosti po jejím podepsání a je platná na dobu 20-ti let.
Sepsáno v Praze 23. listopadu 1945 ve dvou autentických exemplářích, každý v českém a ruském jazyce, při čemž oba texty mají stejnou platnost.
Na základě zplnomocnění vládou Československé republiky /H. RIPKA/
Na základě zplnomocnění vládou Sovětských Socialistických republik /I. BAKULIN/
Přísně důvěrné
PROTOKOL k dohodě mezi vládou Československé republiky a vládou Svazu Sovětských Socialistických Republik o rozšíření těžby rud a koncentrátů v Československu, obsahujících rádium a jiné radioaktivní prvky, jakož i o jejich dodávkách Svazu Sovětských Socialistických Republik.
V souvislosti s dnešním podepsáním dohody v Praze mezi vládou Československé republiky a vládou Svazu Sovětských Socialistických Republik o rozšíření těžby rud a koncentrátů v Československu obsahujících rádium a jiné radioaktivní prvky, jakož i o jejich dodávkách Svazu Sovětských Socialistických Republik, byla uzavřena dohoda:
1. Z celkového množství těžených rud a koncentrátů, obsahujících rádium a jiné radioaktivní prvky, po dobu prvních 5 roků platnosti citované dohody zůstane v Československu pro jeho hospodářské a vědecké potřeby množství do 10% těchto rud a koncentrátů.
2. Vláda Československé republiky přenechá podle potřeby sovětských členů československo-sovětské komise vhodné místnosti v Jáchymově a v Praze.
3. Za účelem zabezpečení důvěrnosti těžby rud a koncentrátů, obsahujících rádium a jiné radioaktivní prvky, a jejich dodávek Svazu Sovětských Socialistických Republik československo-sovětská komise ustanoví odpovídající řád v Jáchymovských a jiných možných podnicích v Československu.
4. Shora uvedená dohoda mezi vládou Československé republiky a vládou Svazu Sovětských Socialistických Republik je přísně důvěrná.
Sepsán v Praze 23. listopadu 1945 ve dvou autentických exemplářích, každý v českém a ruském jazyce, při čemž oba texty mají stejnou platnost.
Na základě zplnomocnění vládou Československé republiky /H. RIPKA/
Na základě zplnomocnění vládou Sovětských Socialistických republik /I. BAKULIN/
Příloha 2.:
Směrnice pro využití táborů nucené práce
Ministerstvo vnitra
Č.j. 6497/010-1349.
P ř í s n ě t a j n é !
Směrnice pro využití TNP
Přílohy: 1. Rozpracování a podrobný plán akce.
2. Pracovní vodítka pro akci T - 43.
Myšlenka zříditi v Československu TNP vznikla minulého roku po sletu. Tehdy se ukázalo, že reakce a zbytky kapitalistické třídy v Československu se vzpamatovávají ze zdrcujícího úderu, který jim byl zasazen událostmi r. 1948 a že se pokouší o znovudobytí ztracených posic nebo aspoň o poškozování socialistické výstavby. Sletové události ukázaly nástup reakce velmi jasně. K tomu se přidružilo zjištění, že pracující lid a v jeho čele dělnická třída těžce nesli skutečnost, že zbytky buržoasie pokračováním v rozmařilém a zahálčivém životě provokují po únoru mnohokrát znásobené úsilí pracujících o přebudování republiky v republiku socialistickou. Tyto skutečnosti vyvolaly v masách pracujícího lidu potřebu a živelný tlak k postižení třídního nepřítele, jehož by se dosáhlo tím, že by byl nucen povinně se zúčastnit buď dobrovolně nebo pod nátlakem hospodářské výstavby. Na základě uvedeného bylo přikročeno k vydání zákona o zřízení TNP. Po vydání zákona vrhl se celý kapitalistický svět na Československo a jeho lidově demokratickou vládu s hrubými útoky proti zavádění jakoby hitlerovských koncentračních táborů atd. atd. Kapitalistický tisk i rozhlas použil této příležitosti k ohromné štvanici proti našemu státu.
Positivní výsledek však byl naprosto nedostatečný. Dnes téměř rok po vydání zákona zjišťujeme, že v cca 25 účelu přizpůsobených táborech se nachází necelých 3.000 osob obojího pohlaví z nichž však valná část byla dána do tábora ne z třídního hlediska jako spíše z hlediska sociálního /opilci, prostitutky, notoričtí lenoši, poškozovatelé pracovní morálky atd./, takže zákon, který měl být namířen především jako třídní zbraň proti zbytkům kapitalistické třídy byl používán až dosud do značné míry jako prostředek pro odstranění nesociálních elementů z naší společnosti, avšak buržoasii jako třídu postihl zcela nepatrně.
Současně můžeme konstatovati, že během posledních 12 měsíců se podařilo STb odhalit různé pokusy o reakční pikle, důsledky kterých bylo postiženo o předání k soudnímu potrestání několik tisíc provinilců. Při rozboru jaké elementy zúčastnily se těchto protistátních akcí zjišťujeme, že se jednalo, kromě svedených, téměř výhradně o příslušníky buržoasní třídy nebo její nohsledy. Posuzujeme-li objektivně současnou situaci v našem státě zjišťujeme, že protistátní šeptaná propaganda, pokusy o sabotáže, bojkot některých hospodářských opatření, rozšiřování ilegálních letáků a tiskovin, pokusy o vyzvědačství a špionáž ve prospěch západního imperialismu jsou vesměs dílem reakčních činitelů, příslušníků buržoasní třídy. Jeví se tudíž nanejvýš nutným, aby zákona o TNP jako třídní zbraně v boji se zbytky kapitalistické třídy bylo využito opravdu třídně a se vší rozhodností.
Dosavadní organisace dodávání závadných osob do TNP se ukázala nedostatečnou. I když zákonem předpokládaná t.zv. trojka v krajských městech pokoušela se splnit daný úkol, ukázalo se, že hlavní nedostatek tkví v tom, že lidové orgány, především bezpečnostní referenti okresních národních výborů a okresní akční výbory, odborové organisace atd., které měly připravovat a dávat návrhy na zařazování osob do TNP v podstatě téměř selhaly úplně. Jejich práce, těchto hlavních pomocníků je co do rozsahu, jakož i do třídního pojetí krajně vlažná a nedostatečná. Proto bylo rozhodnuto, že vyhledáváním závadných osob do TNP bude pověřena STb složka SNB, mající v důsledku své denní činnosti potřebný přehled o aktivním ale i pasivním třídním nepříteli. Tato složka pak za spolupráce strany a akčních výborů bude, jak doufáme, sto plnit na ni vložený úkol.
O tom jak úkol bude plněn hovoří příloha: rozpracování a podrobný plán akcí.
Z politického hlediska je nutné postihnout zařazením především hlavní představitele kapitalistické třídy, kteří nám zde po únoru zůstali, aniž by se zařadili do socialistické výstavby. Jsou to především velkoprůmyslníci, továrníci, velkoakcionáři, býv. bankéři, velkoobchodníci, býv. bankovní ředitelé, býv. kapitalističtí představitelé svobodných povolání, /jako stavitelé, advokáti a pod./ a býv. velkostatkáři od 50 do 250 ha. V tomto směru bude nám hlavní pomůckou získaný seznam milionářů, obsahující 16 tisíc jmen.
Za druhé: nutno postihnout naše hlavní politické protivníky, kterými podle naší zkušenosti jsou: a/ poúnoroví propuštěnci ze státního aparátu, ať již vojáci, příslušníci bezpečnosti, nebo úředníci, dále t.zv. poškozenci, kterými jsou advokáti zbavení práva vykonávat praksi, různí ředitelé, drobní podnikatelé a veřejní činitelé, kteří v důsledku únorové čistky a prohloubení socialisačních opatření byli zbaveni svých blahobytných posic a jsou naplněni zavilou nenávistí vůči všemu socialistickému.
Za třetí: nutno vyhledat, prošetřit a postihnout staré politické činitelé za prvé republiky, ať již to jsou poslanci, senátoři, političtí tajemníci a významní činitelé agrární strany, nebo strany živnostenské, národně demokratické, NOF, ligy nebo Národního sjednocení. K nim přidružují se reakční političtí činitelé z doby okupace a to především funkcionáři a významnější činitelé Národního souručenství, Vlajky, Kuratoria a jiných menších fašistických hnutí.
Za čtvrté: pak nutno prošetřit dnešní postoj a dnešní společenské zařazení se všech význačnějších politických činitelů z doby od r. 1945 do února 1948. Myslíme tím především na představitele a vyšší funkcionáře strany národně socialistické, demokratické a pravice sociální demokracie. Odsun vyhledaných osob do pracovního tábora po náležitém prošetření bude se tak jako dosud řídit ustanovením zákona o TNP č.247 ze dne 25. 10. 1948, to znamená, že nadále budou určovat do TNP podle zákona zřízené trojky v krajských městech. Návrh však bude jim dodávat především STb i když dosavadní prakse /návrh přes bezpečnostního referenta ONV/ bude používán jako vedlejší kolej i nadále. Jsme přesvědčeni, že intensivním prováděním těchto směrnic postihneme opravdu osoby, které z třídního hlediska jsou rozhodnými nepřáteli pracujícího lidu a lidově demokratického zřízení, a tím preventivně odstraníme a zneškodníme tisíce lidí, kdykoliv ochotných vpadnout v záda pracujícímu lidu. Tím usnadníme boj STb složky s aktivním třídním nepřítelem, neboť zařazování do TNP projevuje se jako odstrašující prostředek proti mnohým, kteří zatím neváhali zúčastňovati se nejrůznějších protistátních akcí. Zásadou nám bude sloužit k postihování nejen lidí, kteří se dosud nezařadili do pracovního úsilí, také těch, kteří si jen pro formu opatřili krycí zaměstnání, žijí však z nastřádaného kapitálu a volného času používají k protistátním agitacím.
Považujeme za důležité, abychom této akce využili k vysídlení buržoasie z pro nás nežádoucích prostorů, především z Prahy a jiných velkoměst. Proto ve většině případů bude zařazení osob do TNP spojené s nařízením o vyklizení bytu a určení místa pobytu, kam se zmíněná osoba po propuštění z TNP smí přestěhovat. Celá akce připravená již od 1.srpna musí být zahájena v širokém měřítku k prvnímu říjnu 1949 v Praze, od 15. listopadu pak v celé republice. Cílem akce je po dobu, počínaje 1.10. 1949 až do konce splnění pětiletého plánu dodávat do TNP 3.000 osob měsíčně. Jsme přesvědčeni, že energickým prováděním těchto směrnic, bez ohledu na nářek a pokřik třídních nepřátel, splníme jednu z povinností, kterou před nás postavil na IX. sjezdu KSČ s. Gottwald, zejména stanovením 8. bodu generální linie.
V Praze dne 8. srpna 1949
Za velitele státní bezpečnosti Pokorný
Příloha 3.:
Úvodní ustanovení k základnímu táborovému řádu TNP
Základní táborový řád
par. 1
Účel táborů nucené práce.
Tábory nucené práce jsou zřizovány a spravovány za tím účelem:
a) aby v nich byl odpykán trest odnětí svobody, uložený podle par. 12 odst. 3 trestního zákona správního č. 88/1950 Sb. v případech, kdy ze způsobu spáchání přestupku je zřejmo, že jím byl nebo měl býti projeven nepřátelský postoj k lidově demokratickému řádu republiky, nebo k její socialistické výstavbě,
b) aby v nich byly drženy osoby podle par. 36 trestního zákona soudního č. 86/1950 Sb., které za výkonu trestu neprokázaly svou prací a svým chováním polepšení, opravňující k naději, že povedou řádný život pracujícího člověka, a které byly do TNP zařazeny komisemi krajských soudů podle par. 279 trestního řádu č. 87/1950 Sb.,
c) aby osoby, zařazené v táborech nucené práce ve smyslu par. 12 odst. 3 zák. č. 88/1950 Sb. a ve smyslu par. 36 zák. č. 86/1950 Sb. byly vychovány k produktivní a kolektivní práci jako občanské povinnosti, k dodržování pravidel socialistického soužití a aby se po propuštění z tábora včlenily do řad pracujících.
par. 2
Správa táborů.
Správa táborů k splnění účelu, uvedenému v par. 1 tohoto řádu spadá na území celé republiky do působnosti ministerstva národní bezpečnosti.
Správu táborů ministerstvo NB vykonává:
a) přímo,
b) prostřednictvím velitelství tábora, které je zároveň správou každého jednotlivého tábora a je zodpovědné za splnění účelů táborů nucené práce ministerstvu národní bezpečnosti.
Krajské, okresní a místní národní výbory a jejich složky jsou v mezích své působnosti povinny přispívat k tomu, aby při provádění zákona byl splněn jeho účel. Ministerstvo NB může na krajské národní výbory, v jejichž obvodu je tábor zřízen, přenésti výkon určitého druhu správy a kontroly tábora. Každý tábor je jednotným správním a hospodářským celkem.
par. 3
Dodání osob do tábora nucené práce.
a) Dodání osob do tábora nucené práce k odpykání trestu podle par. 12 odst. 3 zák. č. 88/1950 Sb. zařídí ONV-referáty III na podkladě právoplatného rozhodnutí tak, že vyzvou potrestanou osobu k nástupu trestu v příslušném sběrném táboře.
b) Dodání osob do tábora nucené práce podle par. 36 trestního zákona č. 86/1950 Sb. zařídí příslušné soudy na podkladě rozhodnutí soudní komise krajských soudů - viz par. 1 lit. b) - protřednictvím OV-SNB, které zařídí doprovod zařazené osoby do nejbližšího sběrného tábora.
Do tábora nucené práce nemohou být dodány k odpykání trestu:
1. osoby, které jsou tělesně nebo duševně nezpůsobilé k pobytu nebo ku práci v TNP,
2. osoby starší 60ti let,
3. osoby mladší 18ti let.
Osoby ad 1 a 2 odpykají si trest ve správních věznicích, osoby ad 3 v samostatných ústavech pro mladistvé. Podrobnosti o dodání osob do TNP upravují Směrnice pro správu TNP.