HORNÍ BLATNÁ, BLATENSKÝ VRCH a VLČÍ JÁMY
Město založené saským kurfiřtem roku 1532 na nalezišti cínové rudy, které si zachovalo původní renesanční půdorys. Místo bylo odvodněno důmyslným systémem kanálů a haťových můstků. Územní plán počítal se 199 stavebními parcelami s vyznačením místa pro kostel, špitál, školu a hutě. Okolní cínové doly byly bohaté, a proto město rychle rostlo. Horní řád propůjčil obci v roce 1534 kurfiřt Johann Friedrich. Dne 17. 6. 1538 začala stavba dřevěného kostela. Tento kostel se propadl do štoly Svatého Ducha v roce 1542. Na jeho místě byl postaven dnešní kostel sv. Vavřince dokončený v roce 1564. Roku 1547 město a okolí připadlo Českému království. V roce 1548 panovník osadu povyšuje na město. Mezi významná práva patřilo hrdelní právo. Popravovalo se přímo na náměstí a až teprve v roce 1595 bylo směrem na Pernink postaveno popraviště. Exekuce docházel vykonávat kat z Jáchymova.
Po vyčerpání dolů město upadá a zdrojem obživy se stává výroba rukavic, krajek, lžic, kobaltové barvy a lesnictví. Dnes město nabízí zajímavé okolí a turistické trasy. V hrázděném domě u náměstí najdeme Muzeum obce s expozicí zpracování cínu.
28. 11. 1898 byla uvedena do provozu železniční trať z Nejdku do Horní Blatné. O rok později byla dobudována železnice do Johanngeorgenstadtu.
Blatenský vrch - na jeho vrcholu stojí 21 metrů vysoká rozhledna se sedmdesátidevíti kamennými a sedmnácti dřevěnými schody. Tu zde nechal postavit v letech 1912–13 Spolek pro zimní sporty z Horní Blatné. Rozhledna byla pojmenována podle rakouské arcivévodkyně Zity. Společně s rozhlednou byl postaven i horský hotel, který vyhořel v padesátých letech, kdy sloužil jako ubytovna Pohraniční stráže a následně byl zbořen.
Vlčí jámy - vznikly při propadu cínového dolu Wolfgang. Ložiska cínu byla těžena téměř k zemskému povrchu a po zřícení stropu zde vznikly dvě propadliny hluboké 15 a 25 metrů. Součástí propadu je tzv. Ledová jeskyně, kde se celoročně drží sníh. Po bitvě národů u Lipska zde byl těžen led pro potřeby lazaretů.