KARLOVY VARY
Město založené císařem a králem Karlem IV. na místě vývěry termálních pramenů pod názvem Teplé lázně u hradu Lokte v roce 1350 nebo 1358. Prameny byly známy už starověkým Keltům, Římanům a prvotním Slovanům. V blízkém Sedlci bylo až do poloviny dvanáctého století správní středisko oblasti. Dnes je město známo hlavně jako lázně, ale i díky svému průmyslu. Nejvýznamnějším artiklem jsou sklo, porcelán a likér Becherovka.
Sklo se vyrábí ve sklárně Moser od roku 1857. Pro svou vysokou jakost je známo jako sklo králů. Součástí závodu je i muzeum zdejších výrobků. Největším souborem, který zde byl vyroben, je komplet pro Marii Terezii. Jednalo se o stolní soupravu pro šedesát osob, z nichž každá měla k dispozici dvanáct kusů skla. Porcelán se zde vyrábí od roku 1803 a rozmach jeho výroby byl umožněn rozsáhlými ložisky kaolinu v okolí města. Zdejší Sedlecký kaolin je považovaný za nejkvalitnější na světě a používá se jako etalon kvality.
Likér Becherovka se ve městě vyrábí podle původní receptury Dr. Davida Bechera od roku 1807 a součástí likérky je i muzeum s rozsáhlými sklepy.
Karlovarské lázně využívají k léčbě třináct termálních pramenů. Pitnými kúrami se léčí převážně onemocnění trávicí soustavy a připojených orgánů a žláz s vnitřní i vnější sekrecí /pankreas, žlučník a žlučové cesty, jaterní choroby/. Nejvydatnějším pramenem je Vřídlo. Jedná se o gejzír tryskající dvacet čtyři hodin do výše až dvanáct metrů a jeho teplota přesahuje 57°C. Prameny jsou soustředěny do kolonád-Mlýnská, Tržní, Sadová, Zámecká a Vřídelní.
PAMÁTKY:
Zámecká věž - stojí na místě původního loveckého zámečku z doby Karla IV., který vyhořel na počátku sedmnáctého století. Dnešní věž zde vyrostla v roce 1608.
Kostel sv. Ondřeje - nejstarší karlovarský kostel. Původně gotický, v devatenáctém století přestavěný. Byl součástí hřbitova, který byl zrušen v roce 1911.
Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla - první pravoslavný chrám na území bývalého Rakousko-Uherska. Pět kupolová stavba byla postavena Gustavem Wiedermannem z Františkových Lázní v letech 1893–1897. Peníze na stavbu poskytla ruská šlechta pobývající v Karlových Varech.
Chrám sv. Máří Magdalény - postaven v letech 1732–1736 Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Oltářní obraz namaloval ER. Dollhopf a oltářní plastiky pochází z dílny J. Berla.
Kolonády –
MLÝNSKÁ-postavena v novorenesančním slohu v letech 1871–1881 podle projektu arch. Josefa Zítka.
TRŽNÍ-postavena architekty Kellnerem a Helmerem roku 1883. V těchto místech stála původně první radnice, která byla zbořena v roce 1875.
SADOVÁ - vybudovaná v letech 1880–1881 architekty Fellnerem a Helmerem.
ZÁMECKÁ - postavena v letech 1911–1913 architektem Ohmannem.
VŘÍDELNÍ - moderní stavba podle projektu architekta J. Otruby z roku 1975. Postavena byla na místě původní litinové kolonády z roku 1879, kterou projektovali Fellner a Helmer. Ta byla rozebrána na počátku II. sv. války.
Poštovní dvůr - postaven v roce 1791 poštmistrem Josefem Korbelem v klasicistním slohu. Původně zde stála poštovní přepřahací stanice. 20. července 1894 se zde konala evropská premiéra symfonie Z nového světa od Antonína Dvořáka.