KOVÁŘSKÁ
Obec byla založena ve čtrnáctém století v údolí Černého potoka z důvodu těžby a zpracování železné rudy. Jedno z největších středisek těžby a zpracování železné rudy v Krušných horách. Již ve čtrnáctém století zde Šumburkové vlastnili pět hamrů na zpracování železné rudy. V roce 1595 zde byla postavena Kovářská pec - jedna z prvních vysokých pecí v Čechách. Nedaleké pozůstatky vápenky jsou první takováto stavba na území ČR. V poledne 11. 9. 1944 nad obcí vypukla letecká bitva. Zúčastnily se jí 3. bombardovací divize 8. USAAF (The Bloody hunderth) s letouny B-17G, stíhacími P-51 Mustang a JG 4. Luftwaffe s Messerschmidty Bf 109 a Focke-Wulfy FW 190. O průběhu bitvy se návštěvník může dozvědět více v místním Muzeu letecké bitvy.
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI:
Kovářská pec – uhelná kolna je pozůstatkem jedné z prvních vysokých pecí na území ČR. Tu zde v roce 1595 postavili Lobkowitzové. Této peci předcházela v roce 1591 tzv. dýmačka – technická předchůdkyně vysoké pece.
Švédské bažiny – rašeliniště, jehož název připomíná událost z Třicetileté války, kdy zde v roce 1641 zahynul švédský oddíl vedený generálem Rennerem. Jiné názvy tohoto 1 km dlouhého a 0,5 km širokého rašeliniště jsou Palouk mrtvých nebo Mrtvá slatina.
Kostel Svatého Michaela Archanděla – barokní stavba z roku 1710. Před kostelem stojí Mariánský sloup z roku 1706.
Muzeum letecké bitvy – soukromá expozice připomínající jednu z největších leteckých bitev nad územím ČR. Bitva proběhla 11. 9. 1944 a letadla padala přímo na obec a jejího blízkého okolí. Po útoku 70 německých stíhačů bylo sestřeleno padesát letadel, z toho 35 německých. Čtyři B-17G a pět stíhačů spadlo přímo do obce. Tři B-17G dopadly u Neudorfu. Zbytek letadel spadl po celé trase náletu. Ten směřoval ze základen ve Východní Anglii do Záluží, Fuldy, Chemnitzu a Ruhlandu.
Vápenka – první stavba svého druhu na území ČR. Leží sice v katastru obce Háj, ale historicky patří ke Kovářské. Vápenné pece šachtové konstrukce byly postaveny v první polovině 19. století a stavba fungovala do dvacátých let 20. století.
Kallova továrna na rybí konzervy – v rámci Čech naprosto unikátní továrna a zároveň největší taková ve střední Evropě. Založena byla v roce 1910 Antonínem Kallem z Kovářské. Továrna sloužila ke zpracování mořských ryb. Tyto dodávali po železnici ze Švédska obchodníci z Hamburku.
Kromě 32 udících boxů, řadou skladů a chladíren byla součástí továrny výrobna octa (spotřeba 20 000 litrů měsíčně), truhlárna, vodní elektrárna, kovárna, lakovna, pila nebo výrobna obalů, beden a sudů.
Továrna byla navíc prakticky bezodpadová. Přímo v továrně se vyráběly konzervy, z odstřižků plechů se vyráběly malé plechovky, zmrzlinové lžičky, formičky, korunky na pivní láhve atp. Ze zbylých odstřižků se odřezávaly a kroutily háčky na zavěšení vánočních ozdob. Podobně úsporně se zacházelo i s ostatními odpady. Např. voda používaná k mytí a proplachování ryb byla shromažďována ve speciálních nádržích. Z nich se získával tuk prodávaný Schichtově mýdlárně v Ústí nad Labem. Voda sama se prodávala jako hnojivo na pole. Z kostí se vyráběla rybí moučka. V roce 1950 byl podnik zestátněn a v roce 1952 uzavřen.