GEOGRAFIE OBLASTI
Krušné hory jsou hlavním pásmem Krušnohorské soustavy. Postupují v délce cca. 130km zhruba v přímém směru a zabírají 1600km². Nad českým vnitrozemím se zvedají ke svému hřebeni prudkým svahem, oproti tomu na německé straně stoupají jen pozvolna. Proto bývají přirovnávány k obrovské kamenné hradbě chránící severozápad naší země. Z geologického hlediska jsou Krušné hory příkladem kerného pohoří (vzniklého vyzdvižením a následným zlomením zemské desky) s parovinnou plošinou a vyvrásnily se na konci třetihor. V průměru zde spadne 1000mm srážek za rok.
Nejvýraznější částí Krušných hor je Klínovecká hornatina s průměrnou nadmořskou výškou 750 m.n.m.. Nejvyšším vrcholem hor je Klínovec (1244 m.n.m.). Na jeho vrcholu je roční průměrná teplota 2.7 ºC a sníh zde leží cca. 150 dní v roce.
Tato oblast je bohatá zejména na ruly, svory, žuly a fylity (s velkým množstvím kovonosných žil a bohatstvím minerálů). Jáchymovsko se svým pestrým geologickým podložím řadí mezi nejbohatší naleziště na světě.
Na náhorní planině sedm kilometrů od Jáchymova se rozprostírá u městečka Boží Dar 1000ha velká přírodní rezervace-Božídarské rašeliniště. Rozkládá se okolo Špičáku (1115 m.n.m.)-nejvyšší čedičové kupy v Evropě. Nalézají se zde vzácné ekosystémy a útočiště celé řady druhů, které mají na území rezervace svá hnízdiště-vysoká a spárkatá zvěř, Tetřev Hlušec, Tetřívek atd. Zde rostoucí zakrslá bříza se jinak vyskytuje pouze za polárním kruhem, Borovice Kleč ve vysokohorských oblastech a zdejší masožravá Rosnatka je endemitní (jinde se nevyskytuje). Tyto rostliny sem byly zatlačeny při poslední době ledové, kdy také vzniklo celé rašeliniště.